Ogrodníková na olympijských hrách ztroskotala - stejně jako její kolegyně Barbora Špotáková - už v kvalifikaci. Šedesát metrů bylo málo. "Letos jsem měla smůlu," povzdechla si česká reprezentantka.

Nikolo, jaká tedy byla ta letošní sezona z vašeho pohledu?
Lepší než ta předešlá. Jednou jsem dokázala přehodit 65 metrů. Ale zbrzdily mě problémy se žebrem a zraněný krk.

Myslíte, že kvůli tomu jste neprošla do olympijského finále?
Řekla bych, že se to projevilo. Nebyla jsem vyzávoděná a v té kvalifikaci jsem si po těsném přešlapu neporadila s tím, jak jsme posunuli rozběh.

Po návratu z Tokia se vám přitom dařilo, v curyšském vyvrcholení Diamantové ligy jste skončila třetí. Neřešila jste s trenérem, zda jste špatně nenačasovali formu?
Složitá spekulace, spíš bych řekla, že to bylo tím zraněním. Vezměte si na na olympiádě bronzovou Australanku. Tam házela stabilně, ale po hrách nebyla schopná přehodit šedesát metrů. Hraje roli i psychika.

Předpokládám, že vy se teď budete upínat k mistrovství světa, které se přesunulo z tohoto roku na rok 2022.
Máte pravdu, k šampionátu v Eugene bude směřovat příprava. Chtěla bych zúročit tu práci, kterou jsme v posledních měsících udělali. A hned poté se uskuteční Evropa, kde obhajuju stříbro. Takže určitě budu chtít zase medaili.

Konec sezony jste si zpestřila účastí ve štafetě na adrenalinovém závodu Red Bull 400 v Liberci. Jaký to byl zážitek?
Brala jsem to jako srandu. Těšila jsem se, bála jsem se… Nakonec jsem se tam plácala a byla jsem ráda, že dýchám. Dost to klouzalo.

Kdybyste to měla zhodnotit jedním slovem?
Hnus. Zábava. (úsměv)

Běžela jste druhý úsek, strmě do můstku. Dala byste to celé?
Z fleku ne. Musela bych se na to připravit, což v sezoně nejde. 

Kdy se začnete chystat na další sezonu?
Už na konci podzimu. Nejprve pojedeme na soustředění do Špindlerova Mlýna, v prosinci nás čekají Kanárské ostrovy. Tam to bude o herním tréninku. Volejbal, tenis, badminton.

Vy máte ráda potápění. Dostanete od trenéra zelenou?
Myslím, že ve volnu ano. Zajdeme s Irčou Gillarovou. Ale pak už během sezony ne. Nebudu vymýšlet blbosti. Zjistila jsem, že mi to na svaly u žeber nedělá moc dobře. 

Olympiáda v Paříži bude už za necelé tři roky. Bude to teď takový váš hnací motor?
Po Tokiu jsem nad tím moc nepřemýšlela. Byla jsem opravdu velmi zklamaná. I několik týdnů po tom. Ale když to říkáte - uteče to rychle. A Paříž se mě bude týkat. Počítám s tím.

Zdroj: Youtube