Mohla kvalifikace v něčem vůbec lepší?
Snad v rozcvičce. V kruhu je dřevěná překližka, což obvykle nebývá. Ze začátku mě to při otočce extrémně vytáčelo a bál jsem se, aby mě to v závodě nevyneslo. Na soutěž jsem si ale říkal, že nesmím myslet na žádné kraviny a povedlo se.

Musel jste cítit úlevu, když jste si tak brzo balil nádobíčko…
Pro mě to je dobrý, že jsem mohl po první ráně odejít. Na druhou stranu byl kvalifikační limit až nesmyslně vysoký.

Jaké to bylo vrátit se do kruhu po šesti týdnech bez závodů?
Těšil jsem se víc než obvykle, i když jsem určitou nejistotu cítil. Házet v tréninku je něco úplně jiného. O to víc jsem se v přípravě soustředil na techniku. Asi se to povedlo, protože 20,90 není vůbec špatný.

Co říkáte modelu kvalifikace a finále v jednom dni?
Bývá to tak a myslím, že mi to víc vyhovuje, než kdyby se finále házelo až druhý den. Měl bych strach, abych do druhého dne nevytuhl a nohy mě nepřestaly poslouchat.

Jaké máte finálové ambice?
Ty nejvyšší! To je jasný. Forma je, mohu to večer rozjet. Vím o rezervách. V kvalifikaci to bylo hodně zadržený.