„V pátek by to mohl být znovu hodně dobrý závod. Ale stejné to bývá v tomhle ohledu i jinde, takže v tom není nic specifického. A můžu klidně říct, že nad tím nikdy a nikde moc nepřemýšlím," říká držitelka prozatím dvou nejlepších výkonů na Tretře.

Čerstvá třicátnice si dvoustovku před pár dny zaběhla v rámci Diamantové ligy v čínské Šanghaji, kde navíc i oslavila kulaté narozeniny.

„Ale nic zvláštního to nebylo. V Šanghaji jsem prožila dobrý den, něco málo jsem si tam nakoupila, dostala jsem nějaké dárky od manažera i od manžela. Od něho jsem dostala ještě i růže, no zkrátka takový pohodový den," usmála se velmi sympatická jamajská sprinterka, která může letos v Londýně zkompletovat zlatý olympijský hattrick na delším sprintu.

Jak velkým lákadlem je pro vás možnost třetího vítězství na olympijských hrách?

Tak to je pro mě opravdu velká výzva. Rozhodně tu sbírku chci rozšířit, ale v tuto chvíli na to ještě nemyslím, protože zatím nejsem do Londýna ještě kvalifikovaná. Tahle část letošní sezony je teprve přede mnou a věřte, že na Jamajce olympijská kvalifikace jednoduchá nebude. Jak na stovce, tak i na dvojnásobné trati. Až, nebo když, tuhle záležitost zvládnu, začnu přemýšlet nad technickou stránkou běhu, aby se mi třeba na té dvoustovce podařilo kvalitně zvládnout ošidnou zatáčku. A až úplně nakonec přijdou na řadu úvahy o tom, zda se mi podaří vyhrát v Londýně.

Berete jamajskou národní kvalifikaci jako nesmírně zrádný způsob jak se podívat na Olympijské hry nebo mistrovství světa?

Ne, myslím si, že to je férový způsob, jak se dostat na velký světový závod. První tři jedou a dál se nic neřeší. Tečka. Ale třeba na rozdíl od Ameriky nemáme na Jamajce už tak přísná kritéria pro nominaci do štafety. Do ní se člověk dostane nejen na základě výsledků národní kvalifikace, ale i po porovnání dalších kritérií.

Jste už dlouhé roky v absolutní špičce. Máte nějaký speciální recept na dlouhodobé udržení formy?

Řekla bych, že hlavní je mé zaujetí pro atletiku jako takovou. Ale samozřejmě je v tom také kus tvrdé práce v tréninku. A snažím se pochopit a využít talent, který jsem dostala, ovšem velkou devizu vidím také v tom, že jsem pořádně hladová po úspěchu. Nejsem totiž přesvědčená, že už jsem v tuhle chvíli dokázala vše, co jsem mohla dokázat. Pořád jsem hladová po úspěchu (úsměv).

Po deseti letech se v Ostravě na Zlaté tretře běží dvoustovka a vy v ní máte hrát jednu z hlavních rolí. Čeká se od vás dokonce útok na letitý rekord Jarmily Kratochvílové. Co tomu říkáte?

V první řadě musím organizátorům Zlaté tretry poděkovat, že mě i letos na mítink pozvali. Hodně jsem se sem těšila, a to také kvůli tomu, že jsem tady před rokem překonala rekord mítinku a taky vlastní osobní rekord. Ten čas, který je tady prozatím na dvoustovce nejlepší, dobře znám a musím říct, že nebude nijak jednoduché se k němu přiblížit, ale je-li mým osudem, že tady budu maximální časy překonávat, říkám si v tuto chvíli, proč ne?

Co vám z loňska kromě toho skvělého času ještě utkvělo v paměti?

V první řadě jsem si vybavila vynikající atmosféru na stadionu a hlavně skvělé diváky. Loni jsem mezi námi na dráze a fanoušky cítila takové zvláštní propojení. Těším se na něj i teď.

Proč jste si právě letos, v roce olympijských her, vybrala zrovna a znovu ostravskou Zlatou tretru?

Mítinky jsou pro mě důležitá součást přípravy na klíčové závody sezony. A proč zrovna Ostrava? Je to pro mě díky loňskému výkonu už dá se říct speciální závod. A tak teď věřím, že když se mi něco podobného povede i v pátek, že to bude dobré znamení před jamajskou kvalifikací.