I když na nedávném mítinku v Lucembursku explodoval výkonem 21,94 metru a v soutěži měl nejlepší letošní výkon z přihlášených, pro cenný kov si šel na stupně vítězů za výkon 21,26. „Samozřejmě mě to mrzí. Spokojený asi být nemůžu,“ zmínil závodník USK Praha v České televizi.

Jenže je potřeba se podívat, co všechno zlepšení ve druhé polovině sezony předcházelo. Ono by se totiž na svěřence trenéra Petra Stehlíka hodilo pořekadlo: neštěstí nechodí po horách, ale po českém rekordmanovi.

Nejdřív loket a pak kotník

V halové sezoně si podvrtnul loket. Dál závodil, jenže ruka bolela. Vyšetření ukázalo, že má natržený pažní sval brachialis, díky němuž se ohýbá loket. „Asi to tam někde tlačilo na nerv a ten způsoboval bolest,“ vyprávěl Deníku s odstupem času.

Situace se horšila a nakonec nebyl schopný odhodit kouli. Dal si měsíc klid, odjel na halové MS do Bělehradu, ale dlouhé manko se projevilo. Nepostoupil do finále. S o to větším úsilím cílil na léto se světovým i evropským vrcholem.

Koulař Tomáš Staněk získal na ME bronzovou medaili.
Vytoužená odměna. Koulař Staněk vybojoval v Mnichově evropský bronz

Všechno vypadalo po návratu z tréninkového kempu v Africe nadějně. Překonával tréninkové rekordy, těšil se na závody, ale pak se všechno zhroutilo jako domeček z karet. Při Pražském přeboru si nešťastně natrhl dentální vaz na vnitřní straně pravého kotníku. O žádné těžké zranění se nejednalo.

Jenže léčba se změnila v noční můru. Staňkovo tělo zareagovalo jinak. Do místa vpichu po injekcích se mu dostala infekce. „Kotník mi otekl, takže jsem na návrat do kruhu mohl zapomenout,“ líčil majitel čtyř halových medailí včetně loňského titulu na evropském šampionátu v Toruni.

Němec Richard Ringer slaví maratonský triumf.
Sprinterský finiš maratonu. Němec předvedl v závěru skutečné srdce bojovníka

Stodvacetikilový golem dostal horečku 39 °C, začal polykat širokospektrální antibiotika a hrozilo, že mu nasadí kapačky. „Prášky naštěstí zabraly, ale zánět se rozjel takovým způsobem, že jsem nemohl chodit a vyfasoval berle. Na začátek sezony docela hustý…“ vzpomínal na jarní drama.

Užil si finále i s diváky

Po čase se pomalu vracel k tréninku a koncem června se ještě s oslabeným kotníkem vypravil na mistrovství ČR do Hodonína. Nastoupil ke třem pokusům a hodil 20,76, aby si osahal, jak to chodí v závodech. To už se karta obracela, i když na cestu na červencové MS do Eugene mohl zapomenout.

Před sebou měl ale evropský šampionát v bavorské metropoli, a tam přišla odměna, i když v něm hlodaly pochybnosti, že mohl hodit víc. „Je to lepší než brambora,“ pousmál se a přiznal, že ho mrzí, že ani jeden z finálových pokusů nebyl úplně povedený.

Tereza Hrochová (číslo 410) při maratonu na mistrovství Evropy v Mnichově.
Rozzlobená Hrochová. Chtěla jsem se na to vykašlat, přiznala. Chyběl jí trenér

„Nenatáhlo mi to, rezerva tam mohla být veliká. Ale je to bronz a doufám, že bude ze všech medailí nejhezčí,“ usmíval se český rekordman (22,01).

Asi byl. Navíc pražského rodáka potěšilo, že si úspěch mohl vychutnat úplně jinak než loni v Toruni, kde se všechno řídilo podle přísných koronavirových opatření. „Tady je otevřený stadion, nikdo nenosí roušky, nemáte papírové panáky na židlích, prázdnou halu. Odtamtud mám titul, ale těžko to srovnat. Jsem strašně rád, že se mi povedlo medaili urvat i venku,“ dodal Staněk.