Nový rekord má hodnotu 38,62 a kvarteto nemusí zůstat jen u tohoto času. Jaká je motivace rychlých Čechů? Láká je říjnové MS v Dauhá, snem je pak dostat se na olympiádu v Tokiu. Jistotu účasti ani na jedné akci ale nemají. Do boje se pustili už v květnu na mítinku World Relays v Jokohamě, kde časem 38,77 vymazali rekord svých předchůdců z OH 1972 v Mnichově.

Český sprintér Jan Veleba.
Česká čtveřice zaválela. Sprinteři v Ženevě znovu vylepšili český rekord

Na výkon 38,82 v tehdejším podání Jaroslava Matouška, Juraje Demeče, Jiřího Kynose a Luďka Bohmana, kteří doběhli čtvrtí, potom marně útočily celé generace českých sprinterů.

Další šancí je tretra

„Ženeva nebyla mezi plánovanými starty, ale jako příležitost na zlepšení jsme kývli na nabídku,“ vypráví český rekordman na stovku Stromšík, který štafetu na prvním úseku rozbíhá.

Kvalifikace pro Dauhá má svá specifika. Na šampionát do katarské metropole postoupilo prvních deset kvartet z Jokohamy, kde Češi navzdory rekordu skončili dvanáctí. Dalších šest míst vzejde podle pořadí z nejlepších loňských a letošních tabulkových časů.

Kontinentální pohár v atletice, oštěp ženy, 9. září 2018 v Ostravě. Nikola Ogrodníková.
Ogrodníková proti Špotákové. Rivalky si při závodech radí

„Kluci jsou na prvním nepostupovém místě. Před námi jsou Australané s časem 38,58. K účasti na šampionát se budou brát v úvahu časy dosažené do 6. září. Všechno jsou ale spekulace. Adeptů na zlepšení je dost a všechno se může změnit,“ podotýká šéftrenér české reprezentace Tomáš Dvořák.

Žebříček se totiž po každém víkendu přesýpá. „Čas bude potřeba ještě zlepšit,“ má jasno Stromšík. Dalším startem je ve čtvrtek závod na Zlaté tretře. „Kromě toho poběžíme ještě na mistrovství Evropy družstev. Pak uvidíme, jestli se během léta naskytne ještě nějaká další příležitost.“

Ještě mohou zrychlit

Základem sprintérské štafety jsou dokonalé předávky. Jedině díky jejich zvládnutí mají Evropané šanci uspět proti „přírodním rychlíkům“ z jiných koutů planety. „První předávka nám v Ženevě vyšla pěkně, při dalších dvou si kluci dávali kolík dost nakrátko. Tam určitě ještě máme rezervy a pár setin nebo i desetin by šlo stáhnout,“ přemítá Stromšík.

K štafetovému úspěchu je v českých podmínkách rovněž nutné, aby celá parta táhla za jeden provaz a potlačila individuální ambice. „Nese to ovoce, ale je potřeba si pořád připomínat, že s časem 10,50 na stovce nikdo díru do světa neudělá,“ připomíná Dvořák.

„To si řada předchůdců a jejich trenérů neuvědomovala a štafety se kvůli tomu obvykle rozpadly. Letos je situace lepší, a proto jsme se dočkali rekordů,“ dodává.

Sídlo Ruského olympijského výboru v Moskvě.
Ruská atletika je nadále v trestu. Federace opět suspendaci nezrušila