Tuny na činkách naskakují, v kruhovém tréninku se dvaatřicetiletý Tomáš Staněk střídá s mladšími koulaři Tadeášem Procházkou a Davidem Tupým. „Je to dobrý. Navazované výrazy jsem takhle těžké asi nikdy nedělal. Ale když to můžete hodit na bedny, je to něco jiného, než když si to vracíte za krk. Se vším jsem spokojený, blíží se to mým absolutním osobákům, takže rychlostně i skočně jsem na tom dobře,“ zmiňuje.

Podobný trénink obvykle zvládá třikrát týdně. Jindy hází osmikilovou koulí, což je o tři čtvrtě kilogramu víc, než má regulérní náčiní. „Je to vlastně další posilovna, protože se tělo zatěžuje v jiných úhlech než s činkou. A zároveň je osmička dobrá na stabilizaci techniky,“ vysvětluje. „Možná se to nezdá, ale rozdíl ve váze je cítit. Těžší koule doletí k dvaceti metrům.“

Není hroch, aby jenom zvedal činky

Navzpírané dávky si nesčítá. „Každý trénink je jiný. Záleží i na tom, co tělo dovolí. Dřív jsem si psal tréninkové deníky, ale jsem lump, protože jsem toho nechal… Ale většinou to mám v hlavě, co za které období udělám. Stejně jako svoje osobáky. To je takové ego, co si člověk pamatuje.“

Koulař Tomáš Staněk
Staněk: Jako malí jsme si vyřezávali oštěpy. Dnešní děti pořád čučí do mobilu

„Ale nemůžu být úplně hroch, abych jen zvedal činky. Nejsem vzpěrač, důležitá je dynamika, aby to jelo a pak se energie projevila při vrhu. Proto potřebuju mít vedle síly i rychlou třicítku, dobrého žabáka a k tomu správnou techniku. Před závodem se tělo v posilovně musí správně naladit,“ pokračuje vrhač USK Praha.

Za ideální hmotnost považuje 130 kilogramů. Náročnému tréninku odpovídá i vyvážená strava. „Kalorie nepočítám, porce mám nějak nastavené, ale není to tak, že bych si dal svíčkovou s osmi knedlíky… Snažím se jíst zdravě, ale zároveň hodně. Bílkovin potřebuju velké množství i proto, abych správně regeneroval.“

Zdroj: Deník/Milan Novotný

Do jihoafrického Alcatrazu rodinu nebere

Synovi Filipovi se blíží půlrok. Nabírá kilíčka a pochování ratolesti je i ve svalnatých pažích znát. „Už je celkem kus. Dobře přibírá, teď má asi devět kilo. S ním je to spíš na vytrvalost. Koukáme spolu z okna na auta, dělám s ním letadlo a podobné srandy,“ usmívá se mnohonásobný medailista z halových šampionátů.

Tréninkové osobáky s činkou

Dřep (dvakrát) 260 kg
Bench press 260 kg
Přemístění 180 kg
Trh 150 kg

Pobyt s rodinou ho nabíjí, ale na jihoafrický kemp v Potchefstroomu byl bez nejbližších. „Filip je na takovou cestu ještě malý. Vyjde to na čtyřiadvacet hodin. Ani na jaře tam se mnou nepojedou. Je to tam spíš takový Alcatraz na trénování. Asi bych nebyl úplně klidný, kdybych byl na stadionu a žena se šla s klukem projít do města. Už se tam partnerkám přihodilo, že je někdo sledoval,“ vykládá.

„Není tam úplně bezpečno. Tedy pro nás atlety jo. Když někam vyrazíme, tak si nás místní prohlížejí, jak jsme urostlí, a ptají se, jestli hrajeme ragby. Ale v minulosti tam proběhly nějaké aférky. Dostali jsme například ponaučení, ať večer nejezdíme kolem nádraží. Ta země má svá specifika,“ pokyvuje hlavou.

V Jablonci se sejde solidní konkurence. V minulosti tam Staněk předvedl dlouhé pokusy, ale ví, že aby vyhrál, musí zabrat. „Rád bych házel pěkně technicky. To jediné v tréninku trochu vázne. Sice koule lítá docela daleko, ale jsem perfekcionista, a tak chci mít lepší pocity. Věřím, že mi pomůže závodní atmosféra, prostředí a správný adrenalin,“ líčí.

Dvanáct hodin přes noc do Astany nepoletí

Je fit, těší se na závody. Hlavně na zlatý mítink na konci ledna v Ostravě. „Kvůli němu jsem zrušil start v Astaně. Tři dny před Ostravou by to bylo komplikované. Nechci tam přijet vyždímaný. Navíc se letí přes noc a vyjde to na dvanáct hodin cestování. Je nejisté počasí, může se cokoliv pokazit, uletět spoj… Když mám možnost nejezdit daleko, chci v dosahu odházet pár dobrých závodů,“ vypráví silák s osobním rekordem 22,17.

Jenže dvaadvacetimetrovou metu absolutní světové třídy přehodil naposledy před šesti lety. „Samozřejmě mě to láká, zvlášť když se mi to už nějaký čas nepovedlo. To číslo by se dalo upravit. Moje hranice není určitě konečná. Každý rok k tomu bývám hodně blízko, ale dvě dvojky by mě potěšily,“ směje se.

Koulař Tomáš Staněk vybojoval na ME bronzovou medaili.
Staněk se rozhodoval mezi koulí a oštěpem: Napadlo mě, jestli jsem volil dobře

V hale chce dobře závodit, ale hlavní je pro českého rekordmana léto s mistrovstvím Evropy v Římě a olympijským vrcholem v Paříži. „Rád bych měl z haly dobrý pocit. Bylo by fajn přivést ze šampionátu v Glasgow medaili, ale nebudu říkat, že ji chci,“ dodává.