Poprvé to bylo drama, podruhé spanilá jízda. Před čtyřmi lety by v Londýně vyhrála kterýmkoliv ze svých měřených pokusů, soupeřky neměly šanci.

Co se musí stát, aby v noci na zítřek v Riu završila zlatý hattrick a napodobila další oštěpařskou ikonu Jana Železného?

„Bude to o tom, jak mi to momentálně sedne. Každý večer je originální," pravila Špotáková po olympijské kvalifikaci. Napodruhé hodila 64,65 metru a šla domů.

Je jí pětatřicet, je mámou tříletého Janka a říká o sobě: „Připadá mi, že jsem taková zbábovatělá." Navíc na posledních dvou velkých akcích zakopla. Loni byla na mistrovství světa devátá a na letošním evropském šampionátu skončila pátá.

Její poslední medailí je zlato z mistrovství Evropy 2014, i proto dávkuje optimismus po menších porcích než kdysi.

„Jsem vážně dost při zemi, ale myslím, že je to tak v pořádku," vyprávěla v útrobách stadionu Joaa Havelange, kde ji podle všeho čeká olympijská derniéra. Poprvé závodila v Aténách 2004, kde byla třiadvacátá, teď je respektovanou veteránkou, jež nepřestává poutat pozornost.

Špotáková a Bolt

Jak bude vypadat její finálový čtvrtek? Základ je pořádně se vyspat, nechce vstávat dřív než v půl desáté. „Zkusím si zdřímnout i přes den," plánovala.

Až sjede z dálnice Linha Amarela a dorazí do arény ve čtvrti Engenho, bude doufat, že se zopakuje situace z kvalifikace: přišla na stadion, rozhlédla se po oštěpařském sektoru a věděla, že prostě postoupí.

„Stává se mi to často. Přijdu a vím, že tady dneska neprohraju. Najednou je ve mně obrovská víra a síla," líčila.

Těší se na plné tribuny, protože se fanoušci nechystají jen na ni či mistryni světa nad překážkami Zuzanu Hejnovou. Hlavním tahákem večera bude jamajský blesk Usain Bolt na dvoustovce: jako první v historii ji chce zvládnout pod 19 vteřin a získat osmé olympijské zlato.

Špotáková před velkým finále ví, že nesmí být malátná jako v kvalifikaci. Doma je zvyklá se synem brzy vstávat, jenže to je v Riu ještě hluboká noc. A opačně: „Když si večer vzpomenu, kolik je v Česku hodin, chce se mi spát. Mám puštěnou televizi a padá mi hlava."

Mezi novináře chodí s dobrou náladou. Když se s nimi potkala poprvé, pořád něco chválila, dokud se v jednu chvíli nezarazila: „Vy ale potřebujete slyšet něco negativního, to máte rádi, ne?"

Usmívala se i po kvalifikaci, ve které mladším protivnicím vzkázala: „Ještě jsem pořád tady!"

Už ví, že se na rychlém mondu bude muset svižně rozběhnout a pak… „Jakmile se budu cítit dobře, narostou mi křídla."

Třetí olympiáda Báry Špotákové.Zdroj: čtk