Na jižní Moravě nejdřív postoupila bez problémů do finále, ale souboj s favorizovanou Ladou Vondrovou se v sobotu nekonal. Rivalka byla daleko vepředu a dvacetiletá atletka Sokola Opavy po 250 metrech zastavila.
Na svém Instagramu později oznámila, že končí sezonu. Důvodem jsou vleklé bolesti Achillovy šlachy. „Začalo už v roce 2019. Přes zimu se to obvykle zlepšilo, během sezony se to ale zhoršovalo,” popisuje česká naděje s tím, že kvůli odloženým hrám v Tokiu se rozhodla trénovat i přes bolest, aby mohla startovat pod pěti kruhy.
Po návratu z olympiády původně plánovala, že kvůli bolavým šlachám na čas přeruší kariéru. „Nakonec se mi ale naskytla příležitost studovat v USA, což byl můj cíl. Říkala jsem si, že mi změna prostředí a nová životní etapa může pomoci,” pokračuje Malíková.

Jenže trable neustaly. „Poslední tři roky jsem na tělo moc tlačila. Takže si dám teď pauzu a věřím, že se příští sezonu vrátím v plné síle,” plánuje dívka s dredy, která poprvé vyhrála čtyřstovku na českém šampionátu dospělých už v patnácti letech.
Loni na mistrovství ČR ve Zlíně jasně dominovala v osobním rekordu 51,23. Stejný čas pak zopakovala ve finále ME do 23 let v Tallinnu, kde po dramatickém souboji prohrála jen s Vondrovou. K tomu byla ještě finišmankou zlaté štafety na 4x400 metrů.
Pověst problémového závodníka
Jenže tam se dostala do křížku s trenéry české výpravy. Kvůli obavám z nadměrné únavy totiž odmítla běžet štafetový rozběh. Tím si řekla o pověst problémového závodníka a to ještě nabobtnalo jejím odchodem do Blacksburgu, kde sídlí Virginia Tech University.
Rodačka z Oldřišova oceňuje přístup tamního trenéra. „Říkal mi, že nejdůležitější je zdraví, a ať dám rekonvalescenci čas. Těší mě i to, že mám stipendium na čtyři roky, takže bych měla mít prostor, abych v barvách univerzity ukázala to nejlepší,“ poznamenala Malíková, která letos běžela čtyřstovku nejlépe za 53,22.

Pokud by zůstala v Česku, tak by nejspíš smlouvu na čtyři roky od žádného resortního centra nezískala. „Určitě bych teď byla ve větším stresu a nejspíš bych si nemohla dovolit půl roku nezávodit. Měla bych strach, že přijdu o sponzory nebo peníze od klubu. Takže jsem ráda, jak je to v USA nastavené,” porovnává.
„Také mě mrzí, že někteří naši trenéři za mými zády prohlašují, že mě v USA zničili. Není to tak. Nikdo na mě netlačil,“ zdůrazňuje. „Byla bych ráda, kdyby mladší atleti znali podrobnosti. Aby nikdo nezneužíval mou situaci k tomu, že odsoudí univerzitní cestu. Díky ní mohou sportovci získat vzdělání a zároveň trénovat na nejvyšší úrovni.”