Řek Miltiadis Tentoglou doplachtil v první sérii na 842 centimetrů a jasně vedl. Chvíli za ním se Meindlschmid v osobním a českém juniorském rekordu zařadil na třetí místo. Na něm se ale dlouho neudržel a postupně se propadal. Ital Mattia Furlani skočil 838, čímž překonal vlastní juniorský světový rekord. Skvělý Řek se pak v bouřlivé atmosféře dál zlepšoval. Nejdřív na 849 a nakonec dvakrát dolétl na fantastických 865.

„Předváděl něco šíleného. Hrozně Tentogloua obdivuju, ale vlastně všechny, kteří se dokážou takhle vyhecovat. Takový je i Furlani, vlastně můj vrstevník. Těším se, že si to rozdáme na juniorském mistrovství světa,“ líčil Meindlschmid.

Podle svého mínění mohlo dopadnout o něco líp. „Byla tam spousta chyb, ale za sedmé místo jsem rád. Teď s trenérem víme, na čem pracovat a co je potřeba zlepšit. První pokus byl plný energie, byl jsem ohromený atmosférou a stadionem. Pak už to postupně upadalo,“ popisoval finálové dojmy závodník, který se dostal do nominace až těsně před ME.

„Opět mi pomohl pružný povrch, ale hlavně lidi. Nemohu si na Řím absolutně stěžovat. Dostal jsem se do finále, překonal dvakrát rekord a skočil konečně osmičku,“ usmíval se talentovaný skokan do dálky.

Staněk byl hořkosladce pátý

Koulař Tomáš Staněk předvedl po úspěšné kvalifikaci, která byla jeho prvním startem po zranění třísla, i dobré finále. Ve čtvrté sérii předvedl 20,88 a to mu stačilo na páté místo, zatím nejlepší z české výpravy. Od bronzu ho však dělilo pouhých šest centimetrů.

„Je to trochu hořkosladké,,“ poznamenal český rekordman, který obhajoval bronz z posledního ME v Mnichově. „Pral jsem s tím, protože mě po kvalifikaci začalo zlobit i druhé tříslo. Tluče se to ve mně zprava doleva. Šel jsem do toho naplno a věřil, že noha vydrží. Když jsem pak viděl, že jsem byl od medaile jen kousek, tak je to škoda.“

Pokus na 20,88 nebyl podle jeho mínění špatný. „Byl super. Chybělo tam však něco, abych ho dotlačil. Je vidět, že na to mám a kdyby všechno klaplo, mohlo všechno dopadnout jinak. Jenže jsem poslední měsíc nemohl moc trénovat a běhal po doktorech. Kdyby kluci hodil o půl metru víc, tak bych to skousl snáz, ale takhle mě to mrzí. Medaile jsou hezký a já žádnou nemám,“ krčil rameny.

Jakub Dudycha doběhl v semifinále osmistovky pátý za 1:46,94, ale jeho čas na finále nestačil. Ve druhém běhu nasadili soupeři ostřejší tempo a obsadili postupové příčky. „Nemohu být zklamaný. Poprvé jsem se dostal pod hranici 1:45. Semifinále mě trochu mrzí, ale myslím, že jsem nezklamal,“ říkal po závodě osmnáctiletý půlkař.

Chodec Vít Hlaváč bojoval statečně se specialisty na 20 kilometrů. Nakonec byl v cíli na Olympijském stadionu klasifikován na 18. místě v čase 1:23:53, což je jeho druhý nejlepší výkon. „Začal jsem odvážně, nebylo co ztratit, ale ve druhé desítce mi začaly docházet síly. Výsledek ovšem beru,“ zhodnotil své vystoupení.