Nadhodili jste s Jakubem toto téma, že by vás mohl překonat?
Myslím, že jsme se o tom v poslední době nebavili, ale Kubovi bych to přál. (usmál se) Můžeme se dočkat zajímavého finále, ale nebude to žádná sranda.

Jak se vám líbilo, když prvním pokusem dlouhým 83,36 metru splnil požadovaný limit?
Důležité bylo postoupit. Jakoukoli technikou a jakýmkoli hodem. To mu povedlo, a tak jsem rád. Ve středu večer začne všechno nanovo. Tam se teprve uvidí, jestli to bude jeho den D.

Oštěpařům to v kvalifikaci létalo hodně daleko. To nebývá obvyklé…
Tentokrát měli dost prostoru. Nebyli v kolizi s žádnými běhy. Mohli se v klidu rozběhat a rozházet. Kubovi šly krásně nohy a vrškem to urval. Jestli si trochu počká, tak to bude ve finále fajn.

Nešli do risku

Jak se vám jevil před šampionátem?
Cítil se dobře. Jen ho trochu škrábalo v krku, ale to už je v pohodě. Doufám, že ve finále bude všechno v klidu.

Letos přijde po Římu ještě olympijská Paříž. Jak jste řešili přípravu?
Ona je pokaždé jiná, ale ta letošní se od těch předchozích moc nelišila. Víc jsme se zaměřili na průběh sezony, v níž jsme omezili závody. Nesmí se zapomínat, že v Římě i v Paříži se jedná o dva starty. A strašně těžký. Jak pro tělo, tak i pro hlavu. Proto jsme závody omezili, aby se nešlo do risku. To je ten největší rozdíl.

Jaké to je cílit na dva vrcholy?
Ono to je případ od případu. Každý závodník to má jiný. Oštěp je dynamická disciplína. Já osobně bych se toho ve své kariéře bál, protože každé zranění může být čárou přes rozpočet. Sice to vypadá, že je mezi oběma vrcholy velká díra, ale kdyby přišel zdravotní výpadek, nejspíš se z toho za měsíc, co chybí do olympiády, nedostanete. Na druhou stranu Evropa je lákavá, a proto jsme tady.