To byly nejsvětlejší okamžiky v podání českých vyslanců v konfrontaci s atletickým výkvětem, v němž vyšla medailově naprázdno bývalá velmoc Německo, Francie zase získala jediný cenný kov v závěrečné štafetě. Svět uhání dopředu a prosazují se Indové nebo Pákistánci.

V akci bylo jednadvacet závodníků. Češi přivezli místo jedné medaile dvě. Vždycky se cenní, když někdo na vrcholné úrovni předvede rekordní výkon.

Česká maxima se podařila vylepšit oběma štafetám (mix a muži), na obou mají podíl Matěj Krsek a Patrik Šorm. Do třetice se povedlo zajít rekordní výkon Tereze Ďurdiakové v chodeckém závodě na 35 kilometrů. V jejím případě se samozřejmě jedná i o osobní rekord.

Čtyři finále jsou úspěchem

V tom ji napodobila Lada Vondrová, která byla oporou bronzové sestavy smíšeného kvarteta. V individuálním závodě pak časem 50,92 postoupila do semifinále, splnila olympijský limit a konečně prolomila hranici 51 vteřin, o což dlouho usilovala.

V tomto ohledu nelze opomenout tyčkařku Amálii Švábíkovou. Ta si výkonem 465 centimetrů z kvalifikace zajistila postup do finále (i když v něm skončila v poli poražených) a vytvořila osobák pod širým nebem.

„Úspěch, jednoznačně. Skvělé mistrovství světa, na něm je hrozně těžké uspět. Je vidět, jak je to globalizované. Dělat finálové umístění je obrovský úspěch a my máme čtyři, takže jsme spokojení,“ vyjádřil se k vystoupení českých atletů reprezentační šéftrenér Pavel Sluka.

Kromě výše jmenovaných zaslouží pochvalu sedmý dálkař světa Radek Juška, který v kvalifikaci předvedl skok dlouhý 810 centimetrů. Postupem do semifinále dvoustovky překvapil i nováček Ondřej Macík, stejně jako další čtvrtkařka Tereza Petržilková a překážkářka Nikoleta Jíchová.

„Vždycky říkám, že každé finálové umístění je úspěch. Je tam malý krůček být a nebýt v něm. Oceňuji, že dvě třetiny mančaftu předvedlo výkony na hranici svých možností. Atleti se dokážou připravit na světovou soutěž,“ chválil Sluka.

Mäki se světová elita vzdálila

Mnohem víc se čekalo od trojice oštěpařek. Jejich podprůměrné kvalifikační vystoupení svádělo k úvahám, jestli vůbec měly do Budapešti jezdit. Koulař Tomáš Staněk moc chtěl do finále, jenže pokus 20,41 nemohl na elitní dvanáctku stačit. Pokud by předvedl výkon na úrovni svého letošního maxima (21,77), mohl z bezprostřední blízkosti sledovat atak Američana Cousera na světový rekord.

Kristiina Mäki v posledních letech namlsala postupy do dalších kol patnáctistovky, ale letos se ukázalo, že světová špička udělala ohromný krok dopředu. Na tento trend však česká středotraťařka nedokázala zareagovat.

Sluka o negativech nechtěl hovořit. „Je jasné, že všichni neuspějí. Ta třetina, které se tolik nedařilo, je daň týmu na světové soutěži. Snažili se udělat maximum, nepovedlo se to, tak snad z toho udělají závěry pro další akce a zase se posunou,“ prohlásil.

Za rok se bude závodit na OH v Paříži a Budapešť šéftrenéra mírně potěšila. „Avšak olympiáda je zase o něčem jiném. Tréninkové skupiny musí maximálně napnout síly. Budeme chtít podpořit všechny, kteří na olympiádě mohou uspět,“ dodal.

Pavel Sluka
Jaký byl šampionát?
Úspěch, jednoznačně. Skvělé mistrovství světa, na něm je hrozně těžké uspět. Je vidět, jak je to globalizované. Dělat finálové umístění je obrovský úspěch a my máme čtyři, takže jsme spokojení.
Byl nad plán?
Hrozně nerad plánuju, kolik máme přivézt medailí nebo umístění. Vždycky říkám, že každé finálové umístění je úspěch. Je tam malý krůček být a nebýt v něm. Máme čtyři, takže můžeme být nadmíru spokojení.
Lepší než Eugene..
Máme tři do osmičky, čtyři do 16 a další 4 umístění, co se dostali do 24 – semifinálových bojů. Je to skvělé. A hlavně dvě třetiny mančaftu předvedlo na hranici svých možností, což je posun. Atleti se dokážou připravit na světovou soutěž.
Překvapení?
Mixová štafeta, to jsme samozřejmě nečekali. Tím to začalo a pak už jsme jeli na vlně úspěchu. Kuba Vadlejch to zakončil bojovným výkonem, i když asi neměl ten den a myslel výš, ale bronz na mistrovství světa je velkým úspěchem i pro něj.
Zklamání?
Dvě třetiny týmu uspělo a je jasné, že všichni neuspějí. Ta třetina, která uspěla míň, to je daň týmu na světové soutěži, ale nerad bych ty lidi jmenoval, snažili se udělat maximum, nepovedlo se to, tak snad z toho udělají závěry pro další akce a zase se posunou.
Lehký optimismus před Paříží?
Je to optimismus, ale není to nic, co by nás opravňovalo říct, že znovu tohle předvedeme, protože je to těžké. Olympiáda je zase o něčem dalším jiným a musí všechny tréninkové skupiny napnout maximálně síly. Budeme chtít podpořit skupiny, které na olympiádě můžou uspět.
Čopra, druhý Pákistánec… nápor Asijců?
V oštěpu se změnili lídři, je to vidět. Mění se to, Indie tam měla tři borce, síla tam je, musíme na to koukat a říct si, jak dál vyvíjet disciplíny, kde máme šanci uspět.
Plno úspěšných juniorů… neprosadí hned.
Protože je to hrozně těžké. Výkonnost juniorské a seniorské kategorie, tam je obrovský rozdíl a trvá několik let, než dozrají a výkonností se tam dostanou. Amálka Švábíková získala medaili na HME, takže už našlápla do toho. Tady z toho byla trochu nešťastná, ale i 450 není ve finále vůbec špatný. Jen postup do finále 465, to je nejsilnější kvalifikace v tyči žen v historii, takže úspěch.
Každý není Ingebrigtsen nebo Duplantis.
Přesně tak.
Kdo z nich by mohl naskočit rychle?
Doufám, že někdo určitě. Úspěchy na mládežnických mistrovstvích jsme měli dost, máme z čeho vybírat, musíme zaměřit na ty, kterým budeme věřit a budeme si říkat, že to jsou ti, kteří by i mezi dospělými se mohli prosadit. Ale ne každý to dokáže, tak to je. Máme jich ale relativně dost.

Česká aktiva na MS
Medaile:
Jakub Vadlejch, mix: Matěj Krsek, Tereza Petržilková, Patrik Šorm a Lada Vondrová
Finále:
Radek Juška, Amálie Švábíková
Semifinále:
Ondřej Macík
Nikoleta Jíchová
Tereza Petržilková
Lada Vondrová