OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU

Co vás napadlo, když jste probíhala cílem?
V hlavě jsem měla jedno hodně krátké slovo, které bohužel nejde zveřejnit. Docela rychle jsem to rozhulila, zato na konci jsem vůbec nevěděla o soupeřkách. Pokažený závod.

Došly vám síly?
Hlavně jsem si nehlídala rytmus na překážkách. Zbytečně jsem přidávala kroky, což nakonec mohla být chyba. V rozcvičování jsem vypadala dobře, ale je možné, že na mě byl závod trošku rychlejší. Na konci mi došlo.

Napadlo by vás, že vám vyfoukne bronz Ruska Davydovová?
Tuhle jsem vůbec nečekala. Věděla jsem, že se může trápit třeba Titimecová, ale Davydovová šla z rozběhu snad jako poslední. Překvapila mě.

Mohlo vás ovlivnit, že na překážkách závodíte teprve třetí sezonu? Že jste na nich nezažila tolik krizových situací?
Ani je nechci zažívat. Snad už jsem si všechno špatné vybrala.

Na jaře jste měla spoustu problémů, takže není čtvrté místo z mistrovství Evropy vlastně úspěch?
Čtvrté místo je vždycky nejhorší! Do osmé překážky jsem byla v pohodě, nedrobila krok, a když jsem vybíhala z poslední zatáčky vedle Childové, věřila jsem, že ji dotáhnu. Měla jsem na to, ale nepovedlo se.

Jak si chcete zlepšit náladu?
Mrzí mě, že tu nemáme štafetu. Takže si musím počkat na Diamantovou ligu v Birminghamu. Tam si snad zvednu náladu.

A co příští rok na halovém mistrovství Evropy v Praze?
To je pro mě velká motivace. Závodit doma? To se každému nepoštěstí. I proto asi nepoletíme do Afriky, ale jen na Kanáry. Nepůjdeme do vysokohorského prostředí a budeme se chystat na Prahu. Můj cíl je být daleko přede všemi, aby mě nikdo neskopl jako v Sopotech. Budu se chtít ukázat, když už mám koupených tolik lístků.

MARTIN MLS