Kliknutím zvětšíteNebyla pro ně jen olympijskou šampionkou a oštěpařskou rekordmankou, ale i vlídnou a veselou ženou. Třeba Drahomíra Dryeová poznala paní Danu ve třinácti letech na reprezentačním soustředění v Uherském Hradišti. „Vzhlížela jsem k ní jako k velkému vzoru. Naučila mě hodně věcí při rozběhu a odhodu oštěpu. Díky ní jsem házela správně technicky,“ vzpomněla na společnou přípravu oštěpařka, která legendě v roce 1975 vzala československý rekord, jež
v tabulkách vydržel sedmnáct let.
Kdo zlobil, dostal na zadek
„V té době osobně vedla mou soupeřku Elenu Burgárovou. A ruku na srdce, přála si, aby její rekord překonala ona. S odstupem let mi Dana rekordní pokus pochválila a na sklonku života mi chtěla jako ocenění předat medailonek, který nosila na krku. To už jsme ale nestihly.“
Dáda s Danou spolu v posledních letech často pobývaly. „Jezdila jsem do bytečku v Troji a ona zase ke mně za Prahu. Chovala se ke mně jako náhradní máma. Užívaly jsme si při ochutnávkách vín i společném vaření.“
Drahomíra Dryeová si ráda připomíná, jak je pan Julius Starove učil ve sklárnách v Nenačovicích foukat sklo, nebo když v Malých Kyšicích strávily víkend při akci Zlatý oštěp za účasti dříve narozených i aktivních oštěpařů.
Přiznává, že se při vzpomínce na Danu Zátopkovou neubrání slzám. „Jen málo lidí se vám tak vryje pod kůži. Pokaždé mě dokázala povzbudit, poradit a nezkazila žádnou legraci. A když jsme ji neposlouchaly, tak jsme dostaly na zadek. Jako třeba kdysi Jana Linková v Nymburce,“ usmívala se.
„Při trénincích šla ale legrace stranou. Byla detailistka a pedant,“ pokračovala Dryeová. „Vzpomínám i na kros v lese, kde jsme na její příkaz po pěti kilometrech zastavily a začala největší šišková válka, jakou jsem zažila. Po zásahu musel každý udělat deset kliků a pak se zase mohl zapojit do vřavy.“
Na trénink jezdila dlouho na kole
Miroslav Guzdek přišel v roce 1994 na vojnu do Dukly, ale ukázalo se, že ho nemá kdo trénovat. Naštěstí si ho všimla Dana Zátopková. Tak se zrodil dlouhý sportovní i přátelský vztah. „Sice mezi námi byl velký věkový rozdíl, ale paní Dana měla myšlení mladého člověka. Sedli jsme si díky její povaze a životní filozofii. Naše energie se správně střetávaly.“
Trénovali na hřišti ve Stromovce, kam to měla z Troje kousek. „Na kole přejela lávku a z domova byla v areálu Olympu za pár minut,“ líčil závodník, který přestal házet před deseti lety. Ale vídali se dál. „Chodil jsem za ní domů a poznal jsem i pana Emila. Poslední měsíce jsem ji navštěvoval ve střešovické nemocnici. V úzkém kontaktu jsme byli pětadvacet let,“ prozradil oštěpař, který býval dvojkou za Janem Železným.
Trenérka vedla Guzdeka k tomu, aby při pokusu vznikl v jeho těle určitý proces, a oštěp ze závodníka vystřelil, aniž by musel dát velkou ránu rukou. „Důraz kladla na práci nohou. V tom byla nekompromisní, musel jsem pohyb dělat technicky správně. Jinak to nešlo. Po osmdesátce na mě působilo už to, že na trénink přijela. O to víc jsem se snažil techniku zvládat.“
Pod jejím vedením se Guzdek zlepšil o dvacet metrů až na 85,74. V roce 2004 startoval na olympiádě v Aténách a o rok dříve skončil sedmý na mistrovství světa. „Je to jen pár dní, co s námi není, a už mi chybí,“ dodal.
36
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
