„Když budu mít jinou, nebude to propadák, ale mě zajímá jen vítězství," řekl český oštěpař, svěřenec Jana Železného, čtvrtý muž z minulého šampionátu v Tegu i olympijských her v Londýně.

Změnil jste se. Dříve jste tak nepřemýšlel, prostě by vám stačila medaile…
Možná na sebe člověk nechce vytvářet takový tlak, jenomže jenom zlatá medaile se zapíše do historie. Zlato bere všechno. Když jdu do závodu, nechci být druhý, když vím, že to není to nejlepší. Tak si to v hlavě nemaluju.

Musel jste na to přijít?
Člověk chce vždycky zlato. Samozřejmě, že když se dostáváte do špičky, tak myslíte na medaili, ale průběh sezony mi dává sebevědomí, že o to zlato můžu bojovat. Nevím, proč bych si to měl stavět níž. Člověk chce vyhrávat, jenže musí se srovnat se svou pozicí. Řekl jsem vám to, vy to napíšete, bude na mě tlak, ale je to tak…

Takže jste vážně jiný Vítězslav Veselý než před dvěma lety?
Dá se to tak říct. Prošel jsem si vrcholnými akcemi, hodně jsem toho zažil. Přistupuju k tomu jinak. Dřív jsem byl z Diamantové ligy vyplesklej a nervózní, teď už to tolik neřeším. Zkušenosti mi uklidňují hlavu. Dostávat dobré rady je fajn, ale tělo potřebuje zažít zkušenost.

Na loňských olympijských hrách v Londýně vám tedy chyběla zkušenost?
Stresové situace mi pomáhají, ale tam už to asi bylo nadmíru. Stres mě srazil dolů, byl jsem unavený a nedokázal jsem to ze sebe vyždímat.

Poučil jste se z toho?
Rozhodně. Musím si pohlídat, abych dobře spal, abych to vnitřně tolik neprožíval. Ale kdybych v Londýně vyhrál, kdo ví, jak by se to letos vyvíjelo. Každá zkušenost je k něčemu dobrá.

Svými zkušenostmi vám může pomoct i váš kouč Jan Železný, trojnásobný olympijský vítěz i mistr světa, že?
Ano, a já beru jeho informace hodně vážně. On to ale prožíval ze své pozice, každý je na tom jinak. Trenér může radit, dávat ty nejlepší informace, ovšem je na mně, jak je využiju. Tohle umí Bára Špotáková, proto je šampionka.

Může vám pomoci i psycholog?
Před olympiádou jsem pracoval na tom, abych neprožíval a neřešil moc věcí najednou, jiný problém tam nebyl. Větší problémy mám se spánkem a dlouhodobým stresem. Psycholog mi může něco říkat, ale já věřím spíš sobě, vyřeším si to uvnitř sám se sebou. Pokud to nedopadne dobře v Moskvě, budu to muset nějak řešit.

Na zlato jste ale minimálně tři: Rus Dmitrij Tarabin, který hodil 88,84 metru, vy a Fin Tero Pitkämäki, který je letos jen o osm centimetrů horší než vy.
Je to zajímavě rozehrané, ale může do toho promluvit víc lidí. Rozhodně se tím nenechám rozhodit. Mistrovství světa je velká motivace a já se soustředím jen na sebe.

Bude to boj, souhlasíte?
Rozhodně to nebude „one man show", jak to mohlo vypadat podle mých letošních závodů v Diamantové lize, kterou vedu.

Překvapil vás Tarabin svým výkonem na ruském šampionátu?
Malinko to překvapení bylo, pořád si házel 83 nebo 85 metrů. Ale tohle je oštěp, někdy uletí. O to víc to bude zajímavější.

Motivují vás výkony soupeřů?
Světové tabulky jsou jen naházené výkony. Jsme tři favorité, ale do pořadí může promluvit víc lidí. Samotné mistrovství světa je velkou motivací. Člověk si představuje, jak budou všichni nabití, ale realita je potom jinačí. Já si to budu házet svým stylem.

A co vaše zdraví? Od začátku sezony vás pobolívá achilovka, potom vás trápil přitahovač stehna. Teď zase koleno…
Jejda, no, to koleno ani není úplně extra bolístka. Projevuje se to bolestí, ale jsou to, myslím, jen stažené svaly. Když je forma, má člověk všechno vyšpikované a projeví se sebemenší disbalance. Letos bojuju víc s takovými věcmi, ale musím zaklepat, že jsou to drobnosti, oproti tomu, co jsem míval v minulých letech.

Nevadila vám v posledních dnech přípravy tropická vedra, která v Česku panují?
Na tréninku je zvládám, ale spaní mi nejde, člověk si moc neodpočine, je malátnější. Na pokojích v Nymburce nejsou klimatizace. Pro trénink je teplo dobré. Svaly se roztáhnou, pro oštěp je to fajn.

V Moskvě byste si teplo přál?
Líbilo by se mi to, i když tak úplně extrémní vedra zase ne.