„Kvalifikace byla hrozná. Nečekala jsem, že budu tak ve stresu. Pořád jsem se uklidňovala, a když jsem šla na první pokus, tak jsem se trošku rozklepala a udělala v rozběhu o dva kroky míň. Proto jsem odhazovala daleko od čáry,“ vysvětlovala Ogrodníkováokolnosti kratšího hodu.

Ve druhém pak předvedla potřebných 61,27 metru. „To už jsem se trochu zkoncentrovala, a když oštěp přeletěl kvalifikační limit, dostavil se pocit úlevy. Chvílemi se mi chtělo brečet, že jsem to zvládla. Fakt je to hodně o hlavě,“ přiznala sedmadvacetiletá závodnice, která házela s mašličkou v barvách trikolory ve vlasech.

Z tribuny jí radil trenér Rudolf Černý společně s přítelem Vítězslavem Veselým, který měl původně v Berlíně startovat, ale kvůli nemoci přijel jen v roli diváka. „Něco na mě hulákali a ukazovali, ale já jsem věděla, co potřebuju,“ usmívala se závodnice Dukly.

„Teď už můžu říct, že chci bojovat o medaile,“ pokračovala bojovně oštěpařka, která se letos třikrát umístila mezi prvními třemi na mítincích Diamantové ligy. A jak se bude připravovat na finále? „Dám si nějakou studenou vanu, budu ležet na pokoji a spát.“

Do boje o medaile ji doprovodí parťačka z Julisky. Ireně Šedivé stačilo hodit 59,34. „Jsem strašně šťastná, že to vyšlo. Nikdy jsem v žádném velkém finále nebyla, takže se moc těším. Konečně bych chtěla hodit správně technicky, aby předvedla to, na čem jsme celý rok pracovali. Uvidíme, jestli to někam doletí. Osobák by byl skvělý,“ vykládala svěřenkyně Jana Železného.

Čtvrteční dopoledne bylo z českého pohledu úspěšné a dalo částečně zapomenout na škaredou středu, kdy se atletům vesměs nedařilo. Načala to díky výkonu 57,81 metru diskařka Eliška Staňková. „Dřív jsem šla do finále s tím, že jsem s tím spokojená. Teď se budu snažit bojovat a zlepšit umístění ze šampionátů z Curychu a Amsterodamu. Tady nechám na stadionu duši,“ slibovala kladenská vrhačka.

Nečekaného postupu se dočkal osmistovkař Lukáš Hodboď. Držel se v popředí svého běhu a díky finiši a osobnímu rekordu 1:46,50 se probil do semifinále. „Dlouho jsem hledal skulinku, kudy proklouznout na postupovou pozici. Nakonec se pole přede mnou otevřelo a měl jsem volnou cestu,“ líčil závodník Hradce Králové.