Petr Svoboda věděl, že v Centru sportu Ministerstva vnitra má smlouvu jen do konce března a po nezdaru na šampionátu to nemusí s jejím prodloužením klapnout. Českému rekordmanovi je totiž devětatřicet let.

Nakonec o start na pařížské olympiádě může díky Olympu zabojovat. Ovšem za snížených podmínek.

Jan Štefela je nadějí české výškařské školy
Jaký byl atletický vrchol v Glasgow? Bez medaile, ale s vírou v lepší časy

„Dostal jsem smlouvu do olympiády na půl úvazku. Další prodloužení už nepřipadá v úvahu. Je to taková odměna a poděkování za dlouholetou reprezentaci. Vážím si toho a jsem za to rád,“ sdělil Deníku rodák z Třebíče, který se během kariéry potýkal s celou řadou zranění - například letos v zimě se vrátil na dráhu po roční pauze.

Svoboda slavil největší úspěchy v závodech pod střechou. Z halových ME má dvě bronzové medaile a jednou získal titul. Ve světové konkurenci byl čtvrtý. Výborné šesté místo vybojoval letním světovém šampionátu.

Chce se důstojně rozloučit

To se většinou odehrávalo před více než deseti lety, kdy patřil do světové špičky a platil za nejlepšího překážkáře světlé pleti. Ve stejné době vytvořil i české rekordy (60 m př. - 7,44 a 110 m př. - 13,27). Pak zápolil se zdravotními problémy. Některé byly hodně vážné, ale nevzdal se.

„Někdy mi připadá, že jsem byl režisérem filmu, který špatně dopadne. Teď mě snad neskolí žádný covid nebo se nestane ještě něco horšího,“ přemítal vytáhlý závodník s holou hlavou na prahu čtyřicítky.

Překážkář Petr Svoboda s hlavou v dlaních po nedokončeném rozběhu na halovém mistrovství světa v Glasgow.
Poslední tanec Petra Svobody. Něco mě chytlo ve stehně, hlesl atlet po rozběhu

Přiznává, že kvůli tomu, aby se probojoval na svou třetí olympiádu (startoval v Pekingu 2008 a v Riu 2016), bude muset sáhnout do rezerv. Peněz totiž moc neuvidí, ale nestýská si.

„Na běžný život to stačit nebude, ale beru to tak, že mi dal Olymp poslední šanci, abych to ještě zkusil. Původně jsem předpokládal, že kariéru budu muset uzavřít teď hned. Takhle mohu doufat, že se budu moct rozloučit důstojněji, než to dopadlo při rozběhu v Glasgow. Čeká mě kemp, abych se mohl kvalitně připravit, a pak do toho půjdu,“ líčil Svoboda, jemuž se v atletické komunitě říká Peťan.

Daří se mu, když je pod tlakem

Na letošní olympiádu se musí probojovat přes ranking, což nebude vůbec snadné. „Mohu se opřít o jeden čas z haly a potřebuju čtyři kvalitní výsledky z letní sezony. Mám to vymyšlené tak, že se budu snažit o limit na mistrovství Evropy v Římě, což obnáší docela rychlý čas 13,46. Nic jiného mi ale nezbývá. Kdyby se to povedlo, tak se šance na Paříž rázem zvýší,“ doplnil.

Odpočet jednoho roku do začátku olympiády v centru Paříže (rok 2024 je přestupný, proto 366 dní).
Rok do olympiády. Paříž je (skoro) připravena, chystá se i Tahiti. Historie baví

„Do Paříže bych moc chtěl. V hale jsem si tam doběhl pro evropské zlato. Moc lidí mi nevěří, což je svým způsobem logické a chápu to, ale i minimální podpora mi pomůže, abych se vzepřel osudu. Na druhou stranu mohu s klidem v duši a bez strachu zabojovat o olympijský sen. Moc se na to těším, protože kolikrát se mi daří, když jsem pod tlakem,“ pokračoval Svoboda, který však skončit nehodlá ani v Paříži.

Chtěl by to dotáhnout ještě do halové sezony 2025, kdy se budou konat netradičně dva šampionáty - evropský i světový.

„To je pro mě výzva, i když už nebudu ve středisku. Měl by to být opravdu můj finiš. Ještě nemám jasno, jak by to mělo probíhat. Zatím je čas to řešit, ale něco se rýsuje,“ prozradil.

Splní si přání jako veterán?

Přestože se Peťan stále pohybuje ve společnosti mladých atletických parťáků, tvrdí, že nestačil dospět. A to navzdory tomu, že v říjnu oslaví kulatou čtyřicítku. V této souvislosti má pro příští halovou sezonu ještě jedno přání.

„Už budu patřit do veteránské kategorie, ale kdyby to klaplo, mohl bych konec kariéry vyšperkovat světovým rekordem na překážkové šedesátce. Čas 7,88 by byl krásným happyendem,“ prohlásil závodník, jenž letos vyhrál mistrovství republiky za 7,72.

Překážkář Petr Svoboda.
Pořád bojuji s překážkami. A nejen s těmi na dráze, říká Petr Svoboda

„Jen se mi musí vyhnout zranění. To už ale ve svých letech nemohu moc ovlivnit. Snad ten anděl strážný, co nade mnou celou kariéru drží ochranná křídla, má na nich ještě nějaké peří. Ale spíš bych řekl, že už musí být dost vypelichaná,“ smál se.