Finálový závod na jedno kolo začala Vondrová svižně. Do cílové rovinky vbíhala s náskokem první. Jenže po vyrovnání hendikepů se k ní začala přibližovat devatenáctiletá Malíková a v posledních metrech o rok starší soupeřku přespurtovala.

„Trochu jsem se bála, že kvůli vedru vytuhnu. Ale když jsem viděla, že Lada není daleko, běžela jsem až do konce,“ vykládala opavská atletka. Zaběhla 51,65, což je první juniorský čas roku.

„Já na světové časy letos úplně nehraju. Samozřejmě to potěší, ale ne že bych sledovala tabulky. Spíš je super, že jsem si výrazně vylepšila osobák 52,37. To je pro mě neskutečný pokrok. Přitom jsem v přípravě trénovala jen na jednu fázi a bála se, že to nepůjde. Ale vyšlo to,“ usmívala se dívka s dredovým účesem, která svou slavnější soupeřku porazila poprvé.

„My jsme se spolu nikdy moc neutkávaly,“ prohlásila. Větší tlak na svou osobu po nečekaném titulu prý nečeká. „Docela jsem si užívala, že pozornost byla zaměřená na Ladu a já byla ve stínu. Snad se s tím vyrovnám,“ culila se.

Vondrová pochopitelně nebyla z nedělního vystoupení nadšená. Ve finále čtyřstovky zaběhla 51,90 a předstartovní úvahy o pokoření hranice 51,00 vzaly za své. 

Vondrová: Nebyla nejlepší forma

„Moc dobře to hodnotit nemůžu. Nesešla jsem se s nejlepší formou. Asi jsem moc chtěla, ale bohužel na to nebylo,“ dumala a k čtyřsetmetrovému závodu dodala: 

„V konci už nešlo zrychlit. Bára to hezky vystupňovala, takže všechna čest. Čekala jsem, že mě může zaskočit. Je nevyzpytatelná. Teď to musím hodit za hlavu a jet dál. V pátek mě čeká Diamantová liga v Monaku,“ prozradila.

Velkým tahákem byl souboj oštěpařek Barbory Špotákové a Nikoly Ogrodníkové. Prvně jmenovaná však nepřehodila šedesátku (59,94) a zbylo na ni stříbro. 

„Bylo to trápení. Nedělám si žádné alibi. Neměla jsem žádné zdravotní potíže, nic mě nebolelo. Prostě jsem neměla svůj den,“ krčila rameny světová rekordmanka.

Její přemožitelka se dostala do čela v páté sérii jediným pokusem celé soutěže za šedesátimetrovou metu (61,41). 

„Věděla jsem, že mám na jiný výkon. Necítila jsem se ale úplně ideálně, a tak jsem po závodě smutná a trochu na sebe naštvaná, že jsem nedokázala předvést lepší metry. Je to takové divné. Vyhraju a mám divné emoce,“ pokyvovala hlavou svěřenkyně Jana Železného. 

Zuzana Hejnová si s velkým náskokem doběhla pro titul v závodě na 400 metrů překážek, i když si myslela, že by mohla být o něco rychlejší. Nakonec jí k výhře stačil čas 55,70. 

„Udělala jsem chybu na desáté překážce, takže to jde za mnou. Ale aspoň vím, že mám na lepší výkon,“ vyprávěla dvojnásobná mistryně světa, která se letos na své hlavní trati představila poprvé až v Plzni. 

„Schovám si to na příště, až se představím v mezinárodní konkurenci,“ naznačila.