Jednak nadále trvá kolektivní trest pro Rusko. Kvůli probíhajícímu vyšetřování státem řízeného dopingu startovali prověření ruští sportovci opět jen v barvách týmu nezávislých atletů.

Nejrychlejší muž planety Američan Christian Coleman musel koncem léta vysvětlovat, proč se za poslední období třikrát vyhnul dopingové kontrole. A podařilo se mu to…

Salazar se odvolal

Největší rozruch ovšem v průběhu světového šampionátu způsobil čtyřletý trest pro trenéra vytrvalců Alberto Salazara, který vynesla Americká antidopingová agentura (USADA).

Podle ní Američan s kubánskými kořeny porušoval v roli šéfa tréninkové skupiny Nike Oregon Project dopingová pravidla. Jednašedesátiletý kouč čelil vyšetřování ze strany USADA už čtyři roky. Při tom vyšlo najevo, že Salazar obchodoval se zakázaným testosteronem a pomáhal některým svým svěřencům ovlivňovat antidopingové kontroly.

Na tomto místě je třeba připomenout, kdo patřil mezi jeho svěřence. Nejznámějším je britský olympijský vítěz a držitel celé plejády medailí na dlouhých tratích Mohamed Farah. Se Salazarem se už přede dvěma roky raději rozešel, ale většinu vavřínů posbíral pod jeho vedením. Mimoto rodák z Havany připravoval amerického mílaře Matthewa Centrowitze nebo jeho krajana Galena Ruppa, který v roce 2018 vyhrál Pražský mezinárodní maraton.

„Oregon Project nikdy nepovolil doping. Odvolám se a těším se, že v tomto procesu vyjde pravda najevo,“ hájil se Američan Salazar, jemuž byla přímo v Dauhá odebrána akreditace. Do katarské metropole doprovázel své současné svěřence. Mezi nimi i famózní nizozemskou běžkyni Sifan Hassanovou, která získala neobvyklý double za triumfy v bězích na 10 000 a 1500 metrů.

Do Nike Oregon Project patřili také Američan Donavan Brazier, vítěz osmistovky, a bronzová medailistka ze závodu na 5000 metrů Konstanze Klosterhalfenová z Německa. Záhy se přetřásalo, jak je to s atlety, které vede potrestaný trenér.

Těžce to nesla zejména Hassanová. „Můžete mě testovat, jak chcete. Třeba každý den, a nikdy v mých vzorcích nic nenajdete. Vyhrávala jsem ještě před tím, než jsem přešla k Salazarovi,“ vykládala emotivně rodačka z Etiopie, kterou ještě v Dauhá převzal nizozemský kouč.

Na Faraha nebo Hassanovou se fakticky nedá nahlížet optikou Salazarova provinění. „Vždycky se musí vycházet z důkazního materiálu, a tím by byl pozitivní vzorek atleta při antidopingové kontrole. I když Hassanovou ještě na části šampionátu v Kataru vedl Salazar, tak pokud testy nic nezjistí, nedá se proti ní nic namítat,“ vysvětlil zástupce ředitele Antidopingového výboru ČR Tomáš Vávra.

Tíživý černý mrak

„Celou tréninkovou skupinu nelze házet do jednoho pytle,“ pokračoval. „Pravdou však je, že nad celým oregonským projektem se vznáší tíživý černý mrak. Osobně jsem však rád, že ředitel USADA Travis Tygart odvedl se svým vyšetřovacím týmem kus velice kvalitní práce,“ poznamenal.

Probíhalo tedy všechno tak, že si Alberto Salazar pošpinil ruce čachrováním s dopingovými látkami, ale své svěřence do svých podvodů nezapojoval? Těžko soudit. Možná bylo potřeba, aby se podle přísloví vlk nažral a koza zůstala celá.

Aféra nicméně nezůstala bez odezvy. Z funkce ředitele britského atletického svazu odstoupil Neil Black. Muž, který kontroverzního kouče v souvislosti s Farahem vždycky podporoval a v minulosti jej označil za génia. Prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach se zase nechal slyšet, že všichni sportovci, kteří se pod Salazarem připravovali, by měli být opětovně testováni a vyšetřeni.

A rázný krok udělal hlavní sponzor tréninkové skupiny. Firma Nike se ji dál rozhodla nepodporovat. Tím oregonský zázrak zřejmě končí. Vyjde však někdy najevo skutečná pravda?