Devátá Barbora Špotáková hovořila realisticky. „Nevím, co bych mohla udělat, abych hodila víc. Proto nemám slzy na krajíčku. Udělala jsem maximum, co to šlo, a nejen já. I všichni ti, co mě podporují a pomáhají s dětmi. Prostě to nevyšlo. Ale jsem na cestě do Tokia, což je důvod, proč jsem se po druhém dítěti pustila do dřiny,“ říkala trojnásobná mistryně světa. 

„Vůbec mi to nelítalo, ale zoufale. I na rozcvičování. Pořád jsem doufala, že se to probere. Jenže včera jsem pochopila, že se zázraky dít nemohou,“ pokračovala.

„Je to tím, že nemám dost naházeno. Měla jsem problémy s achilovkou. Celou sezonu jsem na tréninku nemohla vůbec házet z plného rozběhu a něco měnit. Vždy jsem šla jen na závod, a to prostě nejde. Tak trochu jsem to tajila,“ krčila rameny 38letá světová rekordmanka.

Příští rok se bude snažit, aby k tréninkovému manku nedošlo. „Hlavně musím zůstat zdravá, být trošku chytřejší a nenechat achillovku dojít do stavu, kdy nebudu moct házet. Každý má zdravotní problémy. Ale furt věřím.“

Kvůli jedenácté pozici a výkonu 57,24 smutnila Nikola Ogrodníková. Pak ale hledala pozitiva. „Tyhle věci se dějí a myslím si, že je to motivace pro příští rok. Budu muset víc makat, zvládat tyhle situace a víc se s tím prát,“ konstatovala loňská vicemistryně Evropy, která měla letos z Češek nejlepší postavení v tabulkách.

Musí přepnout a podporovat přítele

Šampionát pro ni ještě nekončí. Do soutěže mužů zasáhne i její přítel a trenér v jedné osobě Vítězslav Veselý. „Zítra budu muset přepnout na jiný mód a podporovat drahou polovičku. Teď to bude na něm.“

Třetí do party Irena Šedivá hodila jen 55,86. „Byla jsem špatná a nevím proč. Asi jsem byla nervózní. Těšila jsem se, ale prostě mi došlo. V tom se musím zlepšit.“

Po závodě udělaly zklamané Češky hlouček a chvíli rozprávěly. „Bára se nás snažila povzbudit, říkala, že to bude dobrý. Byla asi něco jako motivátor, Nikola plakala. Já držela emoce v sobě. Jsem trošku uzavřenější, vlastně nic neříkala,“ uzavřela Šedivá neveselé povídání.