Ten prozatím poslední si vyběhla v sobotu v Ostravě. A ve finále i přes zdravotní handicap dokázala stlačit čas o setinu pod třináct sekund. Letos vůbec poprvé.

„Mám vyhřezlou plotýnku. Není to sice ze závodů, ale je to nevratné. Nechci se na to vymlouvat, tenhle problém možná osmdesát procent lidí, mě to však bohužel limituje v tom, že mi to uskřípává sedací nerv, takže mi to jde do zadních stran stehen. Je to zkrátka teď tak, že běhám naplno, ale vyvinu jen osmdesát procent rychlosti," prohlásila česká překážkářská jednička Lucie Škrobáková.

Co se s tím vaším neduhem dá dělat?
Celkem nic. Dostala jsem instrukce, že musím omezit trénink, takže na něm provádím místo deseti náběhů na překážky jen čtyři. Stejně tak v posilovně jdu třicet procent pod maximum, tam rozhodně nesmím víc. No, v první chvíli jsem si říkala, že vůbec nevím, co z toho bude. Ale na druhé straně mám aspoň svolení k rehabilitačnímu cvičení, čemuž se tedy věnuju dle instrukcí úplně naplno.

Nemohl by vám ulevit případný radikální zákrok?
Ne, prý to na operaci není. A já bych na ni ani vlastně nešla, to mi za to nestojí. Raději než pod kudlu bych skončila s atletikou. Ono je to tak, že jsem celou sezonu běhala špatně, a nevěděla jsem pořádně proč. Po Braunschweigu jsme si řekli, že to není možné. Nakonec jsme ale zjistili, že nález z CT, které proběhlo v lednu, je horší, než jsme mysleli. Proto jsme museli pozměnit přípravu na Evropu, potažmo na republiku, ale naštěstí to bylo sice na poslední chvíli, ale zdá se, že včas. A v rámci možností to teď nějak jde.

V Ostravě jste získala v pořadí jedenáctý mistrovský titul na krátkých překážkách, navíc v solidním čase 12,99. Jste spokojená?
Čas je slušný, to je fakt. Sama jsem si říkala, že tohle je pro mě meta, přes kterou kdybych nešla, tak bych po hale v Praze příští rok na konci zimy asi skončila. Dál by to totiž asi nemělo smysl se trápit při tom, kolik toho mám naběhaného. A na to, abych v hale běhala 8,20 a venku 13,20, už se mi fakt nechce. Teď to tedy mám nastaveno tak, že první cíl je splněn, teď uvidím, co se podaří nebo nepodaří v Curychu…

S čím budete za pár dnů do Švýcarska odjíždět?
Strašně ráda bych se tam dostala do finále, protože venku se mi to ještě nikdy nepovedlo. Letos se až tak rychle v Evropě neběhá, takže kdyby se mi podařilo běžet 12,85, pak by se o tom dalo reálně uvažovat. Ale taky je to teď tak, že kvůli tomu mému zdraví je každý doběhnutý závod řekněme v čase pod třináct sekund pro mě výhra.

Na druhém místě za vámi na letošním mistrovství republiky skončila Lucie Koudelová, která se navíc časem 13,15 sekundy dostal v historických českých tabulkách na třetí místo za vás (12,73) a Ivetu Rudovou (13,05). Co říkáte jejímu výkonu?
Myslím si, že určitě. Pokud ta holka vydrží, pak může dál hodně dobře běhat. Navíc je to podobný somatotyp jako já, takže je nasměřována správně a navíc má v podstatě celou kariéru před sebou.