„Startů teď moc není, a tak jsem rozhodla do toho skočit rovnýma nohama,“ hlásila trojnásobná olympijská medailistka z jadranského pobřeží, kde se schází vrhačská elita starého kontinentu.

Přes zimu trénovala členka Dukly převážně na Julisce. „Většinou byla tak velká zima, že se nedalo házet z plného rozběhu,“ krčila rameny devětatřicetiletá atletka.

„Malou posilovnu mám i doma, za což jsem ráda, protože jsem ji v posledním roce hodně využívala.“

Sice byla také na soustředění v Turecku, ale tam to nebylo s teplotami o moc lepší. „Nejsem sama, kdo se potřebuje rozzávodit. Jak vždycky říkám, nejlepší trénink je závod. Líp na tom budou lidi, kteří se připravovali v teple, nicméně jdu s kůží na trh,“ poznamenala světová rekordmanka.

Příprava nebyla ideální

„Příprava nebyla ideální, ale s tím je potřeba se vypořádat. Když si vzpomenu na Věrku Čáslavskou, jak se před mexickou olympiádou připravovala na Šumpersku někde v hájence, tak si říkám, že to jde dělat různými způsoby,“ vzpomněla na famózní gymnastku a nejslavnější českou sportovkyni.

Na své páté olympijské hry se připravuje pod vedením Jana Tylčeho.

„Jednoznačně směřujeme k Tokiu. Zatím je to takové syrové a všechno si musí sednout, ale závodí se tam až na začátku srpna, a tak je na to ještě dost času.“

K olympijské jistotě potřebuje hodit limit (64.00 metru), nebo figurovat v popředí světového žebříčku. „Věřím, že bych to v průběhu sezony mohla hodit. Necítím se pod tlakem,“ přiznala.

Na nedělní závod si nedává konkrétní cíle. „Je těžké mít na začátku sezony nějaká očekávání. Pokud bych ze Splitu odjížděla s výkonem začínajícím šestkou, maximálně by mě to uspokojilo. Myslím, že si z prvního startu odnesu zkušenosti, které se mi budou hodit v další sezoně. Konkurence je tady jako na mistrovství Evropy a podobné to bude i v Tokiu.“