To se změnilo v této sezoně. V hale ve Stromovce si při veřejných závodech posunul osobák o šest centimetrů. Ten má teď mám hodnotu 230 cm, což je výška, kterou od roku 2015 žádných Čech nepřekonal.

Naposledy se to povedlo českému rekordmanovi Jaroslavu Bábovi, který Štefelu trénuje. Ovšem rodák ze Zátoru měl smůlu v tom, že pražský mítink nebyl zapsán do mezinárodního kalendáře, a tak nemohl znamenat splnění limitu.

Že však nešlo v domácích podmínkách o náhodný výkon, pak dvaadvacetiletý skokan potvrdil výhrami ve Wuppertalu a Val-de-Reuil. V prvním případě se přehoupl přes 228 cm, a to už Štefelovi start na letním ME v Římě zaručilo. S touto výškou je ve světových tabulkách čtvrtý za dvěma Rusy a Ukrajincem Petrukem.

Rád skáče na hudbu

„Cítím se po všech stránkách dobře. Stojí za tím tvrdá práce, správné psychické nastavení a v neposlední řadě má na skákání vliv pohoda. S přítelkyní jsme se přestěhovali do většího bytu, prostě se všechno sešlo,“ vykládal.

S výkonem 230 nepočítal. „Šel jsem do závodu s tím, že by mě potěšilo 226. Skákalo se mi fajn, dostal jsem výš než jsem čekal a měl jsem velkou radost. Sice se to nepočítá, ale víc by mě to mrzelo, kdybych zdolal 233. Skočit olympijský limit v závodě, který není v mezinárodním kalendáři, tak to bych asi trochu vyváděl,“ usmíval se.

Bob Beamon
Beamonovo zlato za „skok do 21. století“ se vydražilo na 441 tisíc dolarů

Startem ve Wuppertalu se Štefela pražskému výkonu přiblížil, ale navíc si užíval atmosféru specifického mítinku. „Mám to tam rád. Skáče se na hudbu, na malém prostoru je tam hromada lidí. Závodníci jsou od nich jen kousek. To mi vyhovuje. Je to podobné jako Beskydské laťce a Hustopečském skákání,“ líčil dvaadvacetiletý závodník.

Těší se na Baršima

Chce se představit i na skvěle obsazených mítincích v Banské Bystrici a Nehvizdech. „Na Slovensku má skákat olympijský vítěz Mutaz Essa Baršim s osobákem 243. Budou tam i další skvělí výškaři, ale s tímhle týpkem jsem se ještě neutkal, takže se na něj moc těším,“ přiznal skokan, který trénuje v Praze, ale závodí v plzeňském dresu.

Tomáš Staněk v přípravě nesčetněkrát zvedá nad hlavu činku.
V posilovně Staněk navzpírá tuny. Doma dělám se synem letadlo, culí se koulař

Trenérská práce bronzového olympijského medailisty Báby nese zřejmě ovoce a fanoušci si přejí, aby se Štefela stal jeho následníkem. „Je rád, že se nám začalo dařit. V přípravě jsme přidali na objemu a projevilo se to. Jardu těší, že vyplnil jeho tréninkový záměr,“ pokračoval 192 centimetrů vysoký habán.

Vzorem je trenér

„On je strašně hodný a mírný člověk, ale taky se někdy naštve. Hlavně nemá rád odmlouvání, což se někdy na tréninku stává. Pro mě je velkým vzorem, pomáhá mi nejen v tréninku, ale i v osobním životě. V tom je super,“ chválil bývalého slavného závodníka s osobním rekordem 237 cm a držitele pěti velkých medailí.

O halovém MS v Glasgow původně moc neuvažoval. „Nejjednodušší by bylo skočit limit 234. Na pružném povrchu v Hustopečích by se to mohlo povést. Tam se dá skočit o dost víc než je osobák. Další možnost je přes ranking. Jenže to bych musel vyhrát všechny mítinky a přitom pokaždé skočit 230. To už by asi bylo velké sousto,“ pokyvoval hlavou.

Petr Meindlschmid s Radkem Juškou a Terezou Petržílkovou
Proměna Meindlschmida. Po fotbale se mi nestýská, už je ze mě dálkař, říká

V létě má jistou účast v Římě, ale co olympijská Paříž? „Buďto bych musel mít limit 233, ale existuje obstojná šance přes ranking, protože do kvalifikace nastoupí dvaatřicet lidí,“ přemítal.

Ovšem nezastírá, že by raději splnil požadovaná kritéria. „Cítím, že by to v Hustopečích mohlo klapnout. A bylo by super, kdyby se jednou ranou povedla nominace na šampionát i olympiádu. To by byl nejkrásnější scénář, jaký si lze představit,“ zasnil se usměvavý skokan.

Ale kdoví, třeba se mu sny povede proměnit ve skutečnost.