Proč náročná a proč dlouhá?
Moc vysoko mi to nelítalo, měl jsem i trochu štěstí. A ta délka? I s rozcvičováním jsme byli v sektoru čtyři hodiny, což je dost. Bylo těžké udržet koncentraci, ale povedlo se: 228 jsem zvládl napoprvé a postoupil jsem.

I když se štěstím, laťka se zatřásla.
Radši jsem rychle upaloval pryč, abych ji ještě něčím nesfoukl. (usmívá se) Laťka se naštěstí uklidnila a rozhodčí ukázal bílý praporek.

Už jste někdy zažil tak dlouhou kvalifikaci?
Asi ne. Mohli nás rozdělit na dvě skupiny, takhle jsme na placu strávili spoustu času. Ale zase máme všichni stejně podmínky, musíme se s tím poprat.

Co jste dělal v pauzách mezi pokusy?
Snažil jsem se udržovat v tempu, zkušeností na to mám dost. Poskakoval jsem, zakřičel si… Všechno jsem skočil hned napoprvé a do finále půjdu s čistou hlavou. Kvalifikace byla jiná, ze začátku jsem byl trochu svázaný.

Půjdete si pro medaili?
Rád bych na ni zaútočil, mohla by být někde kolem 233. Uvidíme, jak se bude zvyšovat, ale třeba to klapne.

Kdo bude favorit?
Líbil se mi Mástoras, skákal uvolněně a v pohodě. Dobře vypadal i Cyplakov, zatímco Tamberi se dneska vyšťavil. A Procenko? I on může skočit vysoko: má zkušenosti a jen tak něco ho nerozhodí. Celkově je to otevřené, netipl bych si, kdo může vyhrát.

Dodává vám to elán? Na loňském mistrovství Evropy byli medailisté dopředu víceméně daní, ale teď je to jedna velká hádanka.
Samozřejmě, i když šance byla i tenkrát na Evropě. Nebyl jsem daleko, skončil jsem čtvrtý. Tady je zlato i bronz stejně daleko. Bude to o štěstí a o tom, jak kdo bude připravený.

MARTIN MLS