Závodník Olympu Praha si vytvořil osobní rekord a svým zlepšením zvýšil ambice sprinterské na srpnovém mistrovství í Evropy v Berlíně. „Jsme vyrovnané parta, a když nám na šampionátu vyjdou předávky, letitý rekord z roku 1972 by měl padnout,“ přál si Jan Jirka.

Zajímavé věci se děly v oštěpu. Petr Frydrych díky poslednímu pokusu, který byl dlouhý 83,85 metrů, vyšoupl z nominace tréninkového parťáka Jaroslava Jílka. Rozhodovalo pravidlo, že v případě splnění limitů více závodníky, rozhoduje lepší výkon.

„Jsem rád, že se mi to povedlo,“ konstatoval svěřenec Jana Železného, který podobně jako loni v případě nominace Na MS do Londýna využil poslední šanci na postup na vrcholnou akci sezony. 

Jeho kolegyně v oštěpařském sektoru Nikola Orgodníková přišla na stadion, prvním pokusem poslala oštěp do solidní vzdálenosti 62,24 metru a o titulu bylo rozhodnuto. Duklačka pak nezastírala, že se týden před ME šetřila.

„Házela jsem opatrně, abych se nezranila. Cílem bylo vyhrát, protože domácí titul mi chyběl. V dalších pokusech jsem se spíš připravovala na stres, jaký mě čeká v berlínské kvalifikaci,“ vyprávěla oštěpařka, které ke zlatu blahopřála trojnásobná olympijská medailistka a dvojnásobná matka Barbora Špotáková.

Nejlepší výkon šampionátu pak předvedl Tomáš Staněk, jenž vrhl koulí do vzdálenosti 21,52 metru. Povedl se mu čtvrtý pokus, kterým o šest centimetrů vylepšil výkon ze Zlaté tretry. „Začátek byl trochu vlažnější. Zvykal jsem si na rychlý kruh, ale jsem maximálně spokojený. Dynamika tam je,“ vyprávěl po závodě.

V sobotu zvládl Pavel Maslák čtyřstovku za nadějných 45,66. O den později chtěl zrychlit. Motivem bylo proniknout mezi tucet nejlepších evropských čtvrtkařů, kteří budou na ME v Berlíně nasazeni do semifinále. Ve finále sice zvítězil, ale čas 46,09 ho nepotěšil. „Chyběly síly. Musíme si závod rozebrat, jestli jsem někde nechyboval,“ krčil rameny.

Zuzana Hejnová se v Kladně objevila po šestitýdenní pauze, kdy se snažila zbavit složitých problém s levou nohou. Na čtyřstovce s překážkami myslela na lepší čas, než bylo nedělních 56,08 sekundy.

„Jsem šťastná, že můžu běhat a že mě noha nebolí,“ radovala se, byť jedním dechem dodala, že to nebylo optimální. „Myslela jsem, že bych mohla běžet o trochu rychleji. Směrem k mistrovství Evropy to ale byl dobrý trénink. To je pro mě zásadní, i když nějakou bolest stále překonávám.“

K lepšímu času dvojnásobné mistryni světa na Sletišti chyběly soupeřky, které by ji přinutily k většímu tempu. „V konci jsem bojovala sama se sebou. Potřebuji, abych měla v posledních metrech vyrovnané soupeřky,“ dodala svěřenkyně Dany Jandové.