O víkendu mohl v rakouském Götzisu oslavit kulaté výročí svého světového rekordu a možná přidat další solidní výkon do sbírky. Romana Šebrleho ale přibrzdilo zranění.

„Při tréninku disku jsem si natáhl zádový sval,“ vysvětlil, proč se z götziského mítinku odhlásil. „Takhle rekord slavit nebudu. Oslavím až dalších deset let jeho trvání. Ale pořád zvažuju, že tam zajedu aspoň na kukačku.“

Jste rád, že rekord vydržel deset let?

Jsem, ale neočekávám, že ho teď někdo překoná. Všechna čest, co předvedl Ashton Eaton v hale (nový světový halový rekordman v sedmiboji, pozn. red.) a stoprocentně, když takhle bude závodit, může se během dvou tří let dostat i na ten rekord venkovní, ale teď je to přece jen něco jiného.

Zatím ho asi mohl překonat jen Bryan Clay, že? Ještě to platí?

Ač jsem mu to přál, tak Bryan už to nezvládne. Už prošvihnul své nejlepší chvíle, jak fyzické, psychické, tak motivační. Má tři děti, vyhranou olympiádu, většinu toho, co si přál.

Je tu tedy někdo, kdo by mohl váš světový rekord ohrozit?

Asi jen ten Ashton Eaton. Možná tak v horizontu třeba pěti let.

Ani ambiciózní Kubánci?

Ani ti ne, alespoň si to myslím.

A myslel jste si, že výkon 9026 bodů vydrží tak dlouho?

Tak jsem na to nekoukal, ale věřil jsem, že ho překonám ještě já. Bryan na to určitě taky měl. Je vidět, že to není žádná legrace. Je příjemné, že trvá tak dlouho, i když rekordy jsou od toho, aby se překonávaly.

O kolik byste tenkrát ještě mohl rekord posunout? Kde jste viděl hranici?

Měl jsem představu, že se dostanu na 9050 – 9070 bodů, možná ke 9100. Ale jen jsem si to myslel. Už nikdy jsem se k tomu nepřiblížil, přestože jsem některá léta mohl. Takže vůbec netuším.

Máte ten památný den stále v živé paměti?

Ale jo, člověk si to pamatuje pořád. Samozřejmě, spoustu toho zapomenete, ale ty hlavní závody máte v hlavě.

Třeba onu závěrečnou patnáctistovku…

Tu ano. I když je to tak dávno, že se mi teď zdá, že ta bolest byla menší než tenkrát.

Co jste si v cíli řekl?

Spíš když jsem dobíhal do cíle a viděl jsem, jak tam skáčou desetiny sekundy, projelo mi hlavou, že jsem to dokázal. Byl to příjemný pocit.

Dali vám nějaký certifikát?

Dostal jsem tenkrát takovou docela hezkou plaketu od IAAF a taky malý pohárek.

Ještě nějaké jiné rekordy teď máte v hlavě?
Ty musím mít pořád, jinak by mě to nebavilo (smích). Ale v atletice už jsem asi všechno překonal.

Veteránský rekord vám chybí…

No jo… Na ten jsem ještě nedosáhl, loni jsem nešel žádný desetiboj. To je mi ale jedno, spíš bych chtěl udělat ještě nějaký dobrý výkon, ze kterého bych měl radost.

To znamená dobré body, nebo dokonce medaili?

Určitě body. A ty pak ještě nějakou tu medaili třeba přinesou…