„Ani úspěch, ani propadák. Chtěla jsem mít na kontě už čas s padesátkou na začátku. Sedmnácté místo na světě není špatný, ale sezonu budu hodnotit až podle toho, jak to dopadne v Mnichově,“ vyprávěla dvaadvacetiletá reprezentantka.

Překonání hranice jednapadesáti sekund nosíte v hlavě už nějaký čas. Nestraší vás?
Snila jsem o tom už loni, ale letošek je první sezona, kdy na to reálně mám. Když se mi to nepovede, budu asi hodně zklamaná. Může se z toho stát strašák, ale tu metu bych teď už prolomit měla.

Dorota Skřivanová
Pátá jako v hale? To ne, brzdí mě oštěp, říká vícebojařka Skřivanová

Dokážete s trenérem analyzovat čtyřistametrový běh a přesně najít místo, kde ztrácíte?
Víme, kde to je. Jedná se o poslední stovku. Cílovou rovinku nejsem schopná běžet pod čtrnáct vteřin. Pokud bych to zvládla, už jsem čtyřstovku pod jednapadesát vteřin zaběhla.

Co se s tím dá dělat?
Nevýhodou je to, že jsem malá a mám krátké nohy. Poslední stovka mi oproti holkám, co mají 185 centimetrů, tolik neodjíždí. Zaměřujeme se i na techniku běhu, protože ke konci s sebou házím.

Mohlo by vám pomoci jiné rozložení tempa na čtyřstovce?
I na této trati hraje taktika svou roli. První dvoustovku teď poběžím asi o dvě desetiny volněji, abych měla víc energie do finiše. Člověk potřebuje být vyběhaný a trpělivý. Důležité je nepodlehnout dojmům a nesplašit se.

Druhým motivem je postup do finále. Jak se na to díváte?
Výhodou je, že jsem nasazená rovnou do semifinále. Tam se ukáže – buď, anebo. Ale pokud bych pokořila tu jednapadesátku, mělo by to na finále stačit. Povedly by se tak zabít obě mouchy jednou ranou. (usmála se)

Tereza Lamačová
Dovolená last minute? Kdepak, rychlonohou Lamačovou teď čeká Mnichov

V pauze mezi šampionáty jste odpočívala, ale i ladila formu. Na jaké je výši?
V tréninku jsem se ve všem zlepšovala. V nohách to je. Myslím, že formu na čas pod 51 vteřin mám. Už bych konečně potřebovala zavřít hubu sama sobě i všem ostatním. (směje se)

Víte, kdo z vašich blízkých vás bude na olympijském stadionu podporovat?
Určitě tam nebude chybět můj přítel Jan Volejník, který je zároveň napůl i trenérem, a fyzioterapeaut Ivan Svědík.