OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU

Po kvalifikaci jste si myslel na čtvrté místo – a máte ho. Jste spokojený?
Čtvrté místo je fajn, protože ti tři přede mnou byli skvělí a měli letos naskákáno mnohem víc než já. Jsem rád, že jsem jim aspoň trochu konkuroval. Na druhou stranu mě brambory trochu mrzí, protože Uchov byl porazitelný.

Čím to, že vám to tak šlo?
Zopakoval jsem to, co jsem skákal v posledních závodech. Určitě jsem měl na víc, ale už mě k tomu déšť a zima nepustily. Na druhém třetím pokusu jsem začal klouzat v rozběhu oblouku a měl jsem ohnuté hřebíky. Už se s tím nedalo nic víc dělat.

Povrch je v Curychu velké téma. Co s ním udělá déšť?
Je to samozřejmě ještě horší. Ze začátku se skákalo dobře, ale potom se ohnuté hřebíky nechtěly zapichovat. Začala mi chybět jistota a létal jsem do laťky. Po kvalifikaci jsem tvrdil, že by čtvrté místo bylo moje největší vítězství, takže jsem za něj rád.

Možná trochu kacířská otázka: Neuspokojilo vás během závodu čtvrté místo za hvězdnou ukrajinsko-ruskou trojicí Bondarenko, Procenko, Uchov?
Kdepak, toužil jsem po medaili. Věděl jsem, že je to hratelné. První pokus na 233 nebyl špatný, chtěl jsem to skočit. Nepřipouštěl jsem si, že by mi čtvrté místo mělo stačit. Při třetím pokusu jsem to měl ve svých rukách, ale nakonec odcházím s bramborou. V jídelně nám je moc nechtějí dávat, tak tam aspoň jednu přinesu.

Dvakrát za sebou jste ve finále velké akce pod širým nebem chyběl. Co jste letos udělal jinak?
Dobře se to sešlo. Byl jsem zdravý, udělal jsem kus práce a něco jsem okoukal u jiných výškařů. Přidali jsme do tréninku pár speciálních cvičení, ale detaily po mně nechtějte. Je mi sice skoro třicet, ale pořád se mám co učit. Kluci strašně vyletěli nahoru, musím se jich držet.

Jak jste se bránil proti zimě?
Nechal jsem se namazat hřejivkou, masér přidal i finalgon. Pálí mě to ještě teď… Zimu jsem necítil, pěkně se mi zapalují lýtka. (usmívá se) Při kvalifikaci jsme to otestovali a na finále jsme ještě přidali.

Chystáte se čtvrté místo slavit?
Netuším, v kolik dorazím na hotel, ale nějaké pivko si dám. Do každé nohy jedno a půjdu spát.

Motivuje vás do budoucna, že jsou tři medailisté mistrovství Evropy dál než všichni ostatní?
Samozřejmě, výška šla poslední dobou nahoru. I já jsem se musel zlepšit, aby se mi povedl slušný výsledek. Už jsem byl pátý, čtvrtý, ale medaile venku se mi nějak vyhýbají. Teď chci v březnu dobře skočit na halovém mistrovství Evropy v Praze.

MARTIN MLS