Závodnice JAC Brno už pravidelně překonává laťku ve výškách nad 190 centimetrů, v Ostravě to bylo o tři centimetry, ale navíc se zdá, že i přes strmý nárůst výkonnosti zůstává při zemi a nikam se nehrne.

Letos třeba odmítla účast na halovém mistroství světa v Portlandu. „V první řadě jde o olympiádu v Riu a v mých očích je letní sezona přece jen důležitější," řekla krátce po zisku titulu halové mistryně České republiky.

Závod, který jste nakonec jednoznačně vyhrála, se ale pro vás na začátku nevyvíjel ideálně. Čím to, že jste měla tolik problémů na základní výšce 180 centimetrů?
Je to pravda, základ jsem asi trošku podcenila, ale nakonec jsem to skočila a začala se víc soustředit. Navíc jsem trošku upravila rozběh, pak už to bylo v pořádku.

Letošní mistrovství republiky se uskutečnilo v nové hale. Jaké to v ní bylo?
Pro mě to premiéra nebyla, já už tady jednou v lednu skákala, takže už jsem si novou halu stačila tehdy „osahat". Sedí mi to tady, je tu totiž tvrdý povrch, což mám radši.

Po celý víkend se hodně spekulovalo o tom, zda poletíte do Portlandu na halové mistrovství světa…
Nepojedu. Po víkendu mám v tom jasno. Chci se soustředit venkovní sezonu.

Ale tlaky na vás byly vytvářeny, vždyť se o tom debatovalo i na zasedání předsednictva Českého atletického svazu.
To je možné, jenže je taky pravda, že jsem šla už hodně závodů. Bylo teď dost náročné, což jsem cítila a viděla i tady na mistrovství republiky. Ať už na základní výšce, nebo i později, když přibývaly pokusy. Ale v první řadě jsem cítila, že bylo těžké se nastartovat. Když to proto shrnu, vychází mi z toho, že to je dobře, v opačném případě by to taky mohlo skončit špatně.

Na OH sní o finále

Nebylo to ale pro vás přece jen těžké rozhodování, když i samotný šéftrenér reprezentace o vás hodně stál?
Otázka mé účasti na HMS byla hodně řešená, to jsem zaznamenala hned z několika stran. Bohužel, v první řadě jde o Rio a v mých očích je letní sezona přece jen důležitější. Proto to beru spíš takhle.

Hovořila jste o únavě, co vás tedy teď čeká?
Po mistrovství máme celá výškařská skupina týdenní volno, po kterém pojedeme na soustředění do Tater.

Letošní atletický rok vyvrcholí, jak jste vlastně i vy sama už zmínila, olympiádou v Brazílii. Co by vás v Riu potěšilo?
Chtěla bych se dostat do finále. Ale ještě uvidíme, jak to tam dopadne. Zatím to vypadá tak, že to jde dobře.

Je to už skoro 16 let, kdy Zuzana Hlavoňová skočila jako první Češka do výšky dva metry, co vy na to?
Jasně, že bych chtěla být druhá, ale uvidíme. Jestli to vyjde letos, jestli příští rok, a jestli vůbec. Přece jen i dnes jsem se pokoušela o 198 centimetrů, což je o tři centimetry více, než je můj osobák. A to se nezdá, ale ty tři centimetry jsou strašně moc. Navíc tahle meta by znamenala světový juniorský rekord a také nejlepší letošní světový výkon. To se neskáče každý den. Aspoň jsem si ale takovou výšku osahala a tak trochu už vím, co obnáší. A řeknu vám, že je to pořádná výška.