Citroën Berlingo nový vs. starý. Rodinný hit se za 12 let změnil k nepoznání

Citroën Berlingo se vyrábí od roku 1996, přesto letos vyjel na silnice teprve ve své třetí generaci. Ta nasadila avantgardní styl s nápadnou přídí, terénními doplňky v outdoorové výbavě XTR a také velmi bohatou výbavu, ve které mezi příplatky najdete i takové libůstky, jako head-up displej nebo hlídač jízdy v pruzích. I proto mě napadlo, že ho srovnám s modelem první generace, aby bylo zřejmé, jak moc se auto za ty roky posunulo. Sám jsem totiž majitelem prvního Berlinga, tedy ročníku 2006 - což znamená po faceliftu, který dodávku alespoň trochu zlidštil.

Pikantní na celém srovnání je i fakt, že moje Berlingo z roku 2006 je to nejlevnější, které bylo k dispozici. Se základním motorem a v podstatě nulovou výbavou, navíc v karoserii s vraty místo klasických pátých dveří. Auto bylo koupené jako skladovka za rovných 300 tisíc korun, ale od té doby slouží bez jediného zaváhání. Stačilo v podstatě měnit jen olej a baterie. Naopak nové Berlingo, které dorazilo do testu, je vyvedené v top výbavě XTR s nejsilnějším naftovým motorem. Cena: 484 900 Kč. Jenže pozor! V roce 2006 činila průměrná mzda 19 546 Kč, zatímco dnes to je 31 851 Kč. Obě auta tak znamenají ve své době něco málo přes 15 platů. Zajímavé je vidět rozdíl, co za ně dostanete.

Test Hyundai i20: Po faceliftu je sportovnější!

O designu obou vozů snad není nutné příliš dlouze diskutovat. Je fakt, že facelift první generaci Berlinga do značné míry pomohl. Novinka je ale velmi nápadná a když ji vedle starého modelu postavíte, zdá se, jako by obě auta neměla nic společného. Nové Berlingo je také o poznání masivnější. Je samozřejmě i delší s delším rozvorem, i když hodnoty nejsou o tolik vyšší. Každopádně starý model vypadá jako vyložená plechovka.

Zdroj: Jan Markovič

Uvnitř jsou pak rozdíly ještě větší. Na jedné straně tu jsouobyčejný plast a jednoduché tvary palubní desky, která je poměrně blízko čelnímu sklu. Nové auto má propracovanější design, vyvýšený ostrůvek s řadicí pákou a stylové doplňky včetně zelené barvy vrchu palubní desky nebo podivného proužku látky před spolujezdcem, který je rezervovaný právě pro outdoorovou verzi.

Zdroj: Jan Markovič

V mém Berlingu není zhola nic. Žádné dálkové centrální zamykání, žádná klimatizace ani elektrická okénka. To vše do základní výbavy tehdy nepatřilo, přičemž dnes už těžko najdete auto, které by tyto prvky nemělo. Nečekejte samozřejmě ani palubní počítač, nečekejte dokonce ani ABS, ESP nebo jakoukoliv jinou elektroniku. Zábavní systém tu nahrazuje rádio z tržnice, od kterého jsem ztratil panel. A ano, ta díra vpravo na palubní desce nahrazuje airbag spolujezdce. Chráněn je jen řidič. Je neuvěřitelné, s čím se lidé ještě před 12 lety v autě spokojili.

Novinka má výbavu, kterou bylo v roce 2006 těžké najít i u luxusních vozů. Všechna okénka jsou elektrická, o auto se stará řada elektronických asistentů včetně systému pro hlídání jízdy v pruzích, který dává impulzy do volantu. Na palubě je zábavní systém s dotykovou obrazovkou a navigací, head-up displej pro pohodlnější cestování nebo dvouzónová klimatizace. Pro Berlingo z roku 2006 něco nepředstavitelného. Jediný racionální důvod, proč to vše nechtít, je ten, že čím méně toho máte na palubě, tím méně se toho rozbije. Staré Berlingo je tak vlastně nesmrtelné.

Toto je Mercedes mezi kočárky. Kola má od AMG a spoustu příplatkové výbavy

V něčem jsou si ale ty dvě auta přece jen podobná. Kromě páčky pod volantem, která se za tu dobu v podstatě nezměnila, to je ještě prostornost. Oba vozy mají na palubě pět plnohodnotných sedadel. Ta v novém autě jsou samozřejmě samostatně sklopitelná. Prostoru pro pět cestujících je ovšem v obou případech víc než dost. A toho místa nad hlavou! Tedy bylo by, kdyby nové Berlingo nemělo designový výstřelek v podobě sníženého stropu s podlouhlým světelným tunelem, který vytváří při večerních cestách zajímavou atmosféru, ale v noci ho budete kvůli přesvětlení kabiny spíš vypínat.

Zdroj: Jan Markovič

A přichází i s úložnými prostory, kterých je v novém Berlingu mnoho. Před spolujezdcem najdete dvě schránky nejen na drobnosti, ve dveřích jsou velké kapsy a velmi praktickým řešením se ukázala stropní schránka přístupná po otevření dveří kufru, do které uložíte menší věci, jež by se jinak rozutekly po zavazadlovém prostoru. To by staré Berlingo se svým obřím kufrem potřebovalo jako sůl. Kromě několika kovových oček není jak věci uchytit a tak nákup často dávám spíš na sedačku. Mimochodem, v základní výbavě nebyl ani kryt kufru!

Z hlediska motoru proti sobě stavím auta, která porovnávat nelze. Za zmínku ale pohonné jednotky stojí. V mém starém Berlingu najdete benzinový atmosférický čtyřválec o objemu 1,4 litru, který disponuje ubohým výkonem 55 kW (75 k) a točivým momentem 120 Nm. Stovka přijde za dlouhých 14,7 sekundy a maximální rychlost je 148 km/h. Zdálo by se, že jsou to vyloženě nebezpečné parametry, ale staré Berlingo váží jen něco přes 1,1 tuny, takže jako malé městské autíčko. Proto se zdá být často docela mrštné, hlavně v nízkých rychlostech. Na dálnici ve 130 km/h se spíš trápí i kvůli pětistupňovému manuálu, který jej nechá vytočit nad 4000 otáček. A když je prázdné, má tendenci se přizpůsobovat spíš vzdušným vírům od kamionů než povelům z volantu.

Nejméně spolehlivé je Volvo, vsaďte na Japonce, ukázal americký průzkum

To nové Berlingo samozřejmě jede víc jako běžné auto, zvlášť od této generace je to cítit. I tak ale nejsilnější diesel nikterak neohromí. S výkonem 96 kW (130 k) a 300 Nm točivého momentu auto dorazí na stovku za 10,5 sekundy. Cestování vyššími rychlostmi je ale mnohem pohodlnější a spotřeba samozřejmě nižší. Se svým jezdím podle odhadu v průměru za 7 litrů benzinu na 100 km, nové naftové auto si za týden provozu řeklo o 5,8 litru. A to jsem vypínal otravný systém start-stop.

Zdroj: Jan Markovič

I jízdní komfort je na jiné úrovni. Nové Berlingo je mnohem více odhlučněné, v tom starém slyším některé zvuky zvenčí, jako by byly uvnitř. Je to i proto, že celá zadní část vozu je odhalená na plech. Izolace tedy nula. Staré auto je také potřeba na silnici častěji usměrňovat a vyhýbat se s ním nerovnostem, na které tu a tam zareaguje ránou od podvozku. Ani jedno z aut ale není žádný sportovec a nečeká se od něj, že bude nejrychlejší v zatáčkách nebo na rovince.

Zdroj: Jan Markovič

Jaký je výsledek? Berlingo se za 12 let změnilo k nepoznání. V roce 2006 by tento nový model působil jak z jiného světa. Dnes je z mého kousku už jen obouchaná plechovka s nulovou hodnotou. Jenže nějakým způsobem ji mám rád. Neprodám ji, zůstane u mě, dokud se nerozpadne nebo nebude problematická. Vzhledem k tomu, že za 12 let neměla ani jediný problém, to klidně může být třeba ještě dvakrát tak dlouho. Otázkou je, zda novinka obložená kvantem elektroniky bude mít stejné dlouhý a bezproblémový život.

A na závěr jedna rada pro budoucí majitele Citroënu Berlingo. Nenechte se vysmívat, že jezdíte v dodávce. Až budou vaši přátelé potřebovat něco převézt, budete první, komu s prosíkem zavolají. Vím to, děje se mi to pořád. Prohlédněte si obě auta v přiložené komentované fotogalerii.

Technické parametry: