Výběr vozů v kategorii těch menších určených pro městský a příměstský provoz je v současné době opravdu velký. Nabízí je prakticky všechny evropské a asijské automobilky.
Na testovaný exemplář nové Dacie Sandero se podívejte do naší obsáhlé komentované fotogalerie.
Výjimečné postavení mezi nimi má však rumunská Dacia. Konkurence i v tomto segmentu dnes nabízí auta s výbavou, kterou nedávno nabízely třeba jen poměrně drahé modely střední třídy. Mám na mysli desítky elektronických asistentů, které sice dávají smysl při cestách na dlouhé vzdálenosti, ale řidič jezdící "štreky" dlouhé obvykle jen několik až několik desítek kilometrů je nevyužije. Dacia na to jde jinak.
Ani nová genereace Sandera tak nemá například v mnohých situacích otravný systém pro udržování vozu ve zvoleném jízdním pruhu, na druhou stranu ale disponuje solidní pasivní bezpečnou výbavou čítající šest airbagů a za nevelké příplatky nabízí vymoženosti, které naopak drtivá většina motoristů v současné době chce. Například klimatizaci, parkovací kameru, bezklíčkový vstup do vozu a parkování. Pro ty, kteří se vydávají na dálnice nebo městské víceproudé komunikace pak třeba i asistenta pro upozorňování na vozy v "mrtvém" úhlu.
Minulé geneace modelu Sandero rozčilovaly motoristy řadou archaismů. Například tlačítky pro ovládání elektricky stahovatelných bočních okének či vnějších zpětných zrcátek uprostřed vozu, tedy na zcela jiném místě než je v současném automobilovém světě standardem. Pokulhával také design interiéru a kvalita použitých materiálů.

Lidé zodpovědní za vývoj nového Sandero si nejspíše všechno výše napsané dobře uvědomovali. Proto připravili auto, které "neuráží a neotravuje".
Vnější design testovaného exempláře ve vínové barvě ozvláštňoval například nový grafický podpis v předních i zadních světlech a rovněž vodorovné chromované proužky na masce chladiče. Jinak se karosérie obejde bez dramatických hran, prolisů nebo naopak vyboulenin. Jednoduché, účelné a nadčasové…
Povedený interiér…
Uvnitř je změna oproti minulosti daleko výraznější. Překvapí například použití textilní dekorace na poměrně velké ploše palubní desky, nápaditý tvar výdechů klimatizace, volant s tlustým věncem, kovové obruby na ovladačích klimatizace i na řadicí páce nebo světlé nitě na čalounění sedaček. Na horní straně palubní desky pak byl multimediální displej. Většinu těchto věcí sice ve voze se základní cenovkou nenajdete, ale v exemplářích vybavených podle druhého výbavového stupně se dvěma příplatkovými pakety už ano. Konečná cena takového vozu je pak zhruba 330 000 Kč.
Městské hatchbacky v českých podmínkách velmi často hrají také roli rodinného vozu. Nová Dacia Sandero je připravena tuto roli plnit. V daném segmentu patří k největším "kouskům", neboť její délka se dostala už na 410 centimetrů. Díky tomu, jak jsem vyzkoušel "na vlastní 186 centimetrů vysoké tělo", je v kabině dostatek prostoru pro čtyři dospělé. Do druhé řady se za takto vysokého řidiče posadí stejně urostlý jedinec s rezervou dvou centimetrů před koleny i nad hlavou. Zejména druhý údaj není u velké části konkurence obvyklý.

Přední sedačky jsou poměrně měkké, ale vypadají dobře a tělo z nich nepřečnívá. Věcí, které prozrazují, že se přece jen jedná o laciné auto, je už poměrně málo. Jednou z nich je letitý ovladač rádia u volantu ze starších Renaultů, další pak třeba prachmizerná kvalita obrazu ze zadní parkovací kamery. Také odezva na pokyny je pomalá a občas je nutné klepnutí na nějakou tu ikonku několikrát opakovat. Rozčilovala mě také páčka na nastavování sklou opěradla přední sedačky. Pomocí tradičnější růžice lze nalézt správnou polohu za volantem mnohem přesněji. Také jsem postrádal možnost výškového nastavení horního úchytu bezpečnostního pásu.
Solidní je odhlučnění pohonného agregátu. Jen svist roztočených lopatek v turbodmychadle byl občas trošku nepříjemný, zejména po studených startech jsem ve stojícím autě vnímal vibrace tohoto tříválce. Výkon sice "papírově" činí jen 90 koňských sil, ale při jízdě jsem měl pocit, že je jich v motorovém prostoru ukryto více. Motoru nedochází dech ani v táhlých dálničních stoupáních a má dokonce výkonovou rezervu pro poměrně svižného předjetí pomalejších vozidel.
Podvozek Dacie Sandero je naladěn spíše měkce. Tedy tak, aby i přejetí poměrně značné nerovnosti nezpůsobovalo velké rázy. V důsledku toho se karosérie při rychlejším průjezdu nějaké ostřejší zatáčky poměrně výrazně nakloní. Ale, a to je podstatné, kola se i v takovéto situaci sveřepě drží zvolené stopy. Jízdní vlastnosti jsou tak příjemně čitelné a rovněž méně zkušený řidič si na chování auta na silnici velmi rychle zvykne. Řazení je dobré, i když občas klade jistý "gumový" odpor, problém jsem neměl ani s naladěním posilovačů brzd a řízení.

Ti, kteří jezdí pohodovým tempem a zejména na silnicích mimo město, budou navýsost spokojeni také se spotřebou. Ta se v takovýchto podmínkách drží průměrně na pěti a půl litrech na sto kilometrů. Ve městě apetit motoru vzroste přibližně o litřík a na dálnici s tuzemským limitem jsem na palubním počítači vídal hodnoty v rozmezí 7,5 - 8,5 litru.