První akce Audi sport experience, které jsem se účastnil, se konala vloni v Hradci Králové. Už tam to bylo super, vyzkoušeli jsme si řadu různých disciplín, od rychlé projížďky v Audi TTRS až po mokrý slalomu s Audi R8, který nám dokázal, že technika R8 dokáže skutečné zázraky a přitom stačí pouze přepnout tlačítko. A bylo toho mnohem víc.
Letošní pokračování bylo ovšem vymyšleno ještě ve větším stylu – už samotná lokace, tedy Masarykův okruh u Brna, dávala tušit velkou zábavu. Ve skutečnosti to ale bylo ještě lepší. Za prvé, vyšlo počasí. Za druhé, obávanou dálnici jsme projeli bez zastavení. A za třetí, čekala na nás celá flotila skvělých aut a několik lidí, kteří se postarali o posun našich řidičských dovedností, a některé z nás dokonce donutila k zamyšlení. Včetně mě samotného.
Co se týče důležitých lidí, byli tu hlavně muži, se kterými jsme se během odpoledne seznámili hlavně skrz vysílačky v jednotlivých autech: bývalý závodník a dnes testovací jezdec Audi Josef Venc a slavný závodník Frank Biela, který se proslavil nejen v DTM či závodech BTCC, ale hlavně při 24hodinovce Le Mans, kde s Audi pětkrát zvítězil!
O jeho věrnosti značce vypovídá i fakt, že pro Audi jezdí exkluzivně již od roku 1990.

Toliko k osobnostem, ale co se vlastně dělo? Po rozdělení do několika skupin jsme se svižně přesunuli k autům. Brněnský okruh byl celý náš, což je samo o sobě vzácná příležitost. Organizátoři ho navíc chytře rozdělili na dvě části, na kterých probíhaly tréninkové jízdy. Tím pádem je asi jasné, že jsme si okruh projeli i proti směru jízdy, což byl skutečně unikátní zážitek.
Nejprve do kupé RS 5
Začali jsme s RS 5 Coupé, s níž jsme projížděli jednu část okruhu s tím, že jsme trénovali hlavně ideální stopu. Musím uznat, že ačkoliv jsem RS 5 řídil v běžném provozu, na okruhu je to něco úplně jiného. Dynamika 450koňového vozu mnohem lépe vynikne právě při jízdě na hranici možností. Zajímavé bylo zejména měnit nastavení ovladače audi drive select, jímž se nastavují jednotlivé části vozu včetně sportovního diferenciálu či odezvy motoru. Výhodou byl i fakt, že nás vedl zmíněný Josef Venc, který umí jasným a srozumitelným způsobem vysvětlit, co člověk zrovna dělá špatně a jak to změnit.
Zajímavé je, že nám Venc doporučil jízdu s komfortně nastavenými tlumiči. Měl pravdu, Audi tak bylo výrazně poddajnější než ve sportovním režimu, kdy třeba "na brzdách" tak trochu poskakovalo.
Navíc jsme měli nápovědu v podobě kuželů, určujících nám nejen ideální místa k zatáčení, ale i označujících apex (neboli vrchol) zatáčky, za kterým jsme mohli naplno zrychlovat, i definujících konec zatáčky. Ve spojení se skutečně praktickými informacemi od Josefa jsme se rychle zlepšovali. A pochopili například důležitost plynulého brzdění a zatáčení. Jakmile opadl prvotní adrenalin, snažil jsem se být "jemnější“, což se na okruhu v rychlém voze snadno řekne, ale hůř dělá…

A to hlavně v momentu, kdy uděláte chybu. Po ostrých úsecích jsme porovnali teplotu pneumatik a já pochopil, že bych potřeboval ještě mnohem víc trénovat. Pneumatiky na "mém“ voze byly totiž o 15 až 20 °C zahřátější než na vedoucím voze Josefa, který navíc celou dobu ostré jízdy mluvil do vysílačky a jel tak nějak "na pohodu“. Nemusím připomínat, že jsme ho nedokázali dojet, natož se s ním nějak měřit…
A pak už do supersportu
Druhá část okruhu byla vyhrazena jízdám s famózním Audi R8 V10 Plus. Jeden z nejlepších supersportů fascinuje už pouhým zevnějškem, ale když máte možnost s ním jezdit po okruhu, je to splněný sen každého nadšence.
Jestliže RS 5 je rychlé auto, desetiválcová atmosférická "er-osma" s vrcholem v 8250 otáčkách za minutu vám vyrazí dech. Já už s ním zažil hodně na silnicích, německých dálnicích i polygonu, ale na okruhu se ukazuje v úplně novém světle. Patrná je zejména skvělá vyváženost vozu, jeho citlivost na přesuny sil a také fakt, že by vás mohlo učit celý život. Na dynamickou jízdu jsme si rychle zvykli a čím dál lépe a rychleji projížděli jednotlivé zatáčky. Samozřejmě opět zásobovaní informacemi, tentokrát od Franka Biely.
Nejzábavnější na tom bylo, že Frank nás neustále pobízel, abychom jeli ještě rychleji… Závodník se prostě nezapře!

Po krátkém občerstvení nás čekala ta správná jízda: čtyři ostrá kola s R8 V10 Plus na celém okruhu. Opět nás vedl Josef a byli jsme rozděleni do dvou skupin po pěti vozech. Jeli jsme sice ve „vláčku“, ovšem naplno. Byl to zážitek, který se velmi těžko předává dál.
Tělo pulzuje adrenalinem, soustředěnost je maximální, mozek se snaží aplikovat všechno, co se v minulých hodinách naučil a vy chcete hlavně držet krok s instruktorem. Ten si jako obvykle v klidu povídá do vysílačky něco o jemném zatáčení, plynulém brzdění a šetření pneumatik… Chce nám pomoct, abychom byli rychlejší. My se učíme tak, jak umíme.
Jedno kolo se mi docela povedlo, jel jsem hned za Josefem, který mi ukazoval ideální stopu i práci s brzdou a jelikož byl klidný a soustředěný, neustále jsme zrychlovali. Nakonec jsme vylétli na cílovou rovinku se zřetelným náskokem. To bylo něco! Skutečně, nelze popsat řvoucí motor za zády, nelze přenést dojmy a intenzivní pocity, horko a pot na čele.
Šup na okruh!
Předat lze pouze poselství. Každý, kdo má řidičák a pohybuje se běžným provozem, by měl investovat do rozvoje svých řidičských schopností. Měl by si zaplatit jízdy s instruktory, zkoušet svůj vůz na limitu, naučit se zákony fyziky, poznat své návyky a zlozvyky. Vnímat auto, ten stroj, hmotu.
Svět kolem nás by poté byl jistě bezpečnější. Zamyslete se nad tím, protože i když si o sobě můžete myslet, co chcete, jakmile se ocitnete v supersportu o výkonu 610 koní na závodní dráze a budete se snažit „dohnat“ instruktora, pochopíte, že bez pokory, respektu, tréninku a důsledné aplikace základních pravidel nedojdete nikam. A že nejste takoví borci, za jaké jste se sami považovali.
Je asi zbytečné popisovat nadšení po této půlhodince ostrého ježdění na slavném okruhu. Bylo to opojné, návykové, ale i k zamyšlení. A to nás čekal ještě zlatý hřeb dne - svezení se skutečným závodním strojem. A ne ledajakým, ale Audi R8 LMS GT3.

V řeči čísel jde o závoďák s motorem V10 o objemu 5,2 litru a výkonu 525 koní, se sekvenčním šestikvaltem a hmotností 1225 kg. V praxi? Totální masakr. Rozdíl mezi sériovým strojem (ač skvělým) a závoďákem zjistíte nejlépe v zatáčkách. Respektive už před nimi – ve chvíli, kdy se řítíte po cílové rovince rychlostí 260 km/h, zatáčka se rychle blíží a vůz stále zrychluje.
Zatáčka se najednou přiblíží až moc rychle a vy máte pocit, že to nedáte. A to ještě nic není. Teprve když už ztratíte naději a vzdáte se, vůz se doslova zavrtá do země a brutálně zpomalí. Mozek se vám tlačí na stěnu lebky, nelze dýchat. Trvá to jen pár vteřin a vy najednou zjistíte, že už kroužíte dlouhou zatáčku a prudce akcelerujete. A potom znovu a znovu…
Jestliže má jízda s R8 V10 Plus na okruhu byla úžasným zážitkem, tohle bylo něco neskutečného. Směju se celou dobu, co si o tom vyprávíme v pitu. Děkuju moc! A slibuji, že šampionát vytrvalostních závodů budu opět sledovat s novým nadšením a zájmem!