Pořád si sice myslím, že lépe se do role rodinného auta hodí kombík nižší střední třídy, ale pro ty, kteří mermomocí chtějí SUV, bude Karoq opravdu dobrou volbou. Auto se teď začíná prodávat v modernizovaném provedení. První stovky kilometrů jsem s různými verzemi mohl ujet v okolí portugalského města Porto.
Jak auto vypadá zvenku i zevnitř si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.
Od minulé verze se dá nový Karoq rozeznat především díky změněnému přednímu nárazníku, užším hlavním světlometům, ve kterých se nachází zalomená linka světel pro denní svícení. Maska chladiče je teď širší a zadní střešní spoiler delší. Tento posledně jmenovaný prvek je součástí širokého souboru aerodynamických opatření, které mají přinést menší odpor vzduchu a v důsledku toho nižší spotřebu a emise CO2.
Konstruktéři tedy na vůz nasadili třeba aktivní žaluzie do chladicího otvoru v přídi nebo další kryty podvozku. V důsledku toho poklesla hodnota koeficientu aerodynamického odporu o devět procent na Cx 0,30 a hodnota C02 na kilometr se u některých verzí snížila až o patnáct procent.
Škoda se do tohoto pustila především proto, že pro Karoq zatím nechce využívat elektrifikovaná pohonná ústrojí.
Zákazníci tedy mají na výběr jak litrový přeplňovaný tříválec spalující benzín, tak zážehový čtyřválec 1,5 TSI a dokonce i dvoulitrový zážehový agregát.
Ani nafta není zatím zapovězeným palivem. Motor 2,0 TDI disponuje výkonem buď 115 nebo 150 koňských sil.

Karoq je v případě Škody také vstupním modelem do světa pohonu 4x4. S ním se dodává jak s nejsilnějším benzinovým, tak rovněž dieselovým agregátem. Současně s pohonem všech kol také zákazník získá automatickou převodovku.
Facelift v interiéru přinesl jen drobné změny. Například jiné potahové látky na sedačkách či dekorační lišty.
Panel pro ovládání klimatizace zůstal klasický analogový, na nové verzi multimediální displeje, který si auto vypůjčilo z většího Kodiaqu již ale není ani tlačítko pro zesilování nebo zeslabování zvuku audiosystému. Když už jsem o onoho multimediálního systému – jeho nastartování po příchodu do vypnutého vozu trvá opravdu dlouho a ani pak není plnění požadavků po dotyku prstu na příslušnou ikonku zrovna bleskurychlé.
Další displej se nyní (za příplatek) může objevit také na místě klasického analogového přístrojového ukazatele.
Výbava je naprosto dostatečná
V Portugalsku jsem zkoušel zejména vozy ve výbavovém stupni Style. Proto už třeba měly také třízónovou klimatizaci (dříve bývala k mání nejvýše dvouzónová) nebo třeba také elektricky nastavitelné sedadla jak řidiče, tak spolujezdce.
Navíc se rozšířila sada bezpečnostních asistenčních systémů. Vozy například můžou disponovat proaktivním tempomatem, který umí i za pomoci údajů z čelní kamery bez zásahu řidiče přibrzdit před zatáčkou, kruhovým objezdem nebo tam, kde rychlost upravuje příslušná dopravní značka.
Jedním z prvků, který hodně zvyšuje praktičnost auta, je systém příplatkových sedaček Varioflex ve druhé řadě. Ty lze sklápět, posouvat či vyjímat z auta ven. Jejich sedáky nejsou sice nejdelší a vyhoví tak spíše dětem, ale na místo pro kolena si tady nebudou stěžovat ani dospělí. S místem pro hlavu je to, už vzhledem ke tvaru klasického SUV, samozřejmě vše také v pořádku.
Ani v kufru se nic neměnilo. Takže tedy tu opět najdeme na boční stranu připevněný výstražný trojúhelník a masivní hák pro zavěšení tašek je posuvný.

Byl jsem zvědavý na to, jaký bude jízdní projev auta, který poháněla nejlevnější pohonná jednotka. Nejvíce z celkových šesti desítek kilometrů jsem s ní ujel po dálnici. Tempu okolního provozu stačila naprosto bez problémů, zvukový projev tříválce není pro posádku rušivý a spotřeba nepřevýšila hodnotu sedmi litrů.
Určitě se jedná o motorizaci, o které by mohl uvažovat například pár, který nepotřebuje vůz nakládat takzvaně až po střechu.
1,5 TSI je rodinný ideál
Ideální motorizací pro aktivně žijící lidi je podle mého názoru verze se čtyřválcovou patnáctistovkou. Motor má až překvapivě rychlou reakci na sešlápnutí plynu, v běžných otáčkách si vrčí prakticky neslyšně a také spotřeba je víceméně stejná jako u výše zmíněného „litru“.
Naopak těm, kteří rádi jezdí do hor a občas sjedou také mimo silnici, se bude hodit dvoulitrový turbodiesel s pohonem všech kol. Zkoušel jsme ho také v lehčím až středně těžkém terénu a auto si nechalo bez problémů líbit. Podvozek je výborně připraven popasovat se s nástrahami jak klasických silničních výtluků, zpomalovacích prahů či železničních přejezdů. Po vjetí na některou z těchto nástrah se auto krátce a jemně zhoupne a kromě tichého „žuchnutí“ nevydá žádný další nepříjemný zvuk.
Pro zájemce je k dispozici také adaptivní podvozek.
Stejně samozřejmý průjezd terénem by samozřejmě zvládl rovněž zážehový dvoulitr (opět s pohonem všech kol), ale ten jsem již na prezentaci v Portugalsku vyzkoušet nestihl. Nechám si ho tedy až na tuzemský test.