Test: Toyota Camry je konečně hybrid, který funguje. Jezdí za 5,5 litru benzinu

Toyota Camry patří mezi nejprodávanější auta na světě. Od roku 1982 se jí vyrobilo na 19 milionů kusů a každý rok se prodá skoro 750 tisíc dalších. Úspěch ale slaví hlavně v USA, v Evropě byla situace jiná. Proto oddus před 15 lety odešla. Nyní je zpět ale ve zcela jiné podobě – prodává se jen jako hybrid.

Camry je dlouhá 4885 mm ale působí rozhodně větším dojmem. Vypadá majestátně, ale nikoliv příliš luxusně. Celá příď vozu je docela nápadná a auto tak poznáte na první pohled. V top verzi Executive pak dostanete full-LED světlomety. Diody se opakují i na zádi, ale také pouze v nejvyšší verzi. Auto na rozdíl od okoukaných passatů nebo superbů působí nevšedně. Škoda, že pohled dovnitř už ale tak úchvatný není.

Řídili jsme nový Multivan 6.1. Je napěchovaný elektronikou, ale i zbytečnostmi

V kabině to je prostě obyčejná Toyota. Palubní deska je zpracovaná kvalitně, ale její design nenadchne, ale ani neurazí. Camry tak pokračuje v lehce nudném tónu, podobně jako Avensis, který na trhu nahradila. Za volantem se sedí trochu víš, naštěstí si můžete elektricky seřídit pohodlnou sedačku v širším rozpětí. Přední A-sloupek je docela tenký a tak se vám v rohu neschová ani chodec.

Zdroj: Jan Markovič
Kabina je kvalitně zpracovaná, ale s poměrně nudným designem.

Na volantu jsou klasicky ovladače palubního počítače a adaptivního tempomatu, který dostanete už v základní výbavě. Toyota ale kupodivu nepodlehla módě a přístrojový štít má klasické budíky. Palubní počítač to zachraňuje barevnou obrazovkou, která nese poměrně velké množství informací.

Celý středová panel i s displejem jsou lesklé a tak sbírají otisky a prach. Zpracování nepotěší. Tlačítka jsou totiž tenká a tak nejsou příjemná na stisk. Grafika navigace je zastaralá, ale je dostupná pro dvě top výbavy. Alespoň, že tu je povedená přihrádka na bezdrátové dobíjení telefonů. Dá se zasunout a pod ní najdete další prostor na drobnosti.

Pocitově jde o prostorné auto, zejména na zadních sedadlech. Tam si klidně dáte nohu přes nohu a nebudete kopat lidi vpředu do zad. Navíc jsme k testu dostali nevšední verzi nazvanou VIP. Co to znamená? Zadní sedadla jsou elektricky polohovatelná - ovládají se spolu s rádiem a třízónovou klimatizací přes dotykový panel ve středové loketní opěrce. Z toho je patrné, že jde o balíček zaměřený pro cestující na zadních sedadlech.

Jak jsem autem čistil vzduch: První svezení s vodíkovým Hyundai Nexo v ČR

Paket VIP má ale i svá negativa – kvůli elektrickému ovládání nedostanete možnost sklopení sedadel a tak v autě neodvezete žádný delší předmět, než takový, který se vejde do kufru. Ten nabízí ale slušných 525 litrů. Na sedan střední třídy jde o velmi dobrou hodnotu.

Kufr se po stisknutí tlačítka na dálkovém ovládání otevře vlastní silou. Zpátky je už ale nutné zabouchnout ho ručně. Ozve se přitom typické plechové klapnutí. Jeho vnitřek ale není příliš praktický, není tu ani háček. Ostudné jsou vzpěry víka, které se nezasouvají do krytů, ale přímo mezi zavazadla. Musíte si tak s věcmi kufru pohrát, aby se sem vešly. To je hodně laciný detail.

Zdroj: Jan Markovič
Vzpěra víka kufru zajíždí přímo do zavazadlového prostoru.

Toyotu Camry jsme testovali na 700 kilometrů dlouhé cestě. A i když má k dispozici nádrž s kapacitou jen 50 litrů, nemuseli jsme za celou dobu ani jednou tankovat. Je to díky spotřebě, která nás překvapila svou nízkou hodnotou. Jezdili jsme za 5,5 litru, ale mohlo to být ještě méně. Hybrid totiž skutečně funguje.

Benzinový motor s objemem 2,5 litru pracuje v Atkinsonově cyklu, což přináší lepší termální účinnost. Je spojen s elektromotorem a nízkokapacitní NiMH baterií. K tomu je tu bezstupňová e-CVT převodovka. Celý systém mám výkon 160 kW a točivý moment 221 Nm. Slibuje zrychlení za 8,3 sekundy. Maximální rychlost 180 km/h nám přijde poměrně nízká.

Auto je ale stavěno na klidnou jízdu nebo zácpy. To se ukázalo i při popojíždění na D1. Elektromotor se zapínal celkem často, je ale navíc dostatečně silný na to, aby převzal otěže i ve vyšších rychlostech. To když sundáte nohu z plynu a auto pak může takzvaně plachtit.

Nová Škoda Kamiq jezdí výborně. Šetřete ale na příplatky, není jich málo

Dobrý pocit z velmi tichého svezení přeruší až nutnost akcelerace. Při ostrém startu nebo předjíždění vyběhne motor do maximálních otáček a zůstane v nich. Camry tak doprovází typický zvuk vysavače a to je docela škoda. Za to samozřejmě může hybridní CVT převodovka. Bezstupňová „skříň“ nechává motor až příliš vytočit. Při klidné jízdě ale funguje dobře.

Řízení auta není příliš komunikativní, ale zaměřené spíš na pohodlnou projížďku. Posilovač je nastaven na zlatou střední cestu. Sportovní svezení od něj beztak nikdo neočekává.

Zdroj: Jan Markovič
Spalovací motor komibnovaný s elektrickým jezdí úsporně i mimo město.

Podvozek pak patří k měkčím, ale ne tolik, jak jsme se na začátku testu obávali. Camry není postavena na to, aby stírala jednu zatáčku za druhou. Na druhou stranu jsme se i na 18“ kolech dočkali slušného žehlení nerovnostní. Ani se nedostavily rázy od kol, které jsou občas neduhem podobně naladěných aut.

Podvozek má ale zase běžný projev japonských aut - je trochu hlučnější. Zvuk od prostoru kol se nese do kabiny víc i proto, že jinak je hybridní systém tichý (až na tu akceleraci). Co se týče jízdy, můžete nastavovat několik módů. To ale většina uživatelů vyzkouší jen jednou a pak zůstane v tom standardním. Tuhost tlumičů se nemění.

Toyota Camry je bezesporu zajímavou alternativou, třeba pro ty, kteří hledají auto na dlouhé cesty, ale nebaví je nabídka evropských aut. Kromě toho, že vám japonský sedan pomůže vyniknout z davu, dokáže vám, že i s benzinovým motorem se dá jezdit za málo peněz. Škoda, že to ale neplatí o jeho pořizovací ceně. Auto začíná na 920 tisících korunách, verze Executive pak stojí 1 050 000 korun. To už není konkurence pro passaty nebo superby, ale spíš pro Mercedes-Benz C nebo BMW 3 se základními naftovými motory. Ty obvykle dokáží jezdit za podobné hodnoty.

Technické údaje: Toyota Camry