Se čtrnáctidenním zpožděním oproti původní podobě kalendáře bude nedělní Velkou cenou Austrálie v Albert Parku v Melbourne zahájen už 62. ročník mistrovství světa vozů formule 1. Závod v Bahrajnu, kde měly být rozdány první letošní body, byl kvůli nepokojům v zemi odvolán.

V historii nejprestižnější motoristické série jde o první případ, kdy byl závod zrušen z politických důvodů. Stále nicméně existuje možnost, že se bahrajnská Grand Prix pojede v náhradním termínu. Pokud ano, bude celý seriál poprvé utvořen dvacítkou Velkých cen. Premiéru má před sebou okruh v Indii.

Loňský ročník šampionátu patřil za poslední roky bezesporu k těm nejzajímavějším. Miliony vášnivých fandů "efjedniček" byly v první řadě zvědavy na návrat jednačtyřicetiletého sedminásobného mistra světa Michaela Schumachera, který se v barvách Mercedesu vrátil po čtyřech letech do seriálu. Slavný německý pilot ale zůstal v ústraní, zatímco prim hrála jiná jména a s nimi i nebývale dramatická koncovka.

Ještě před posledním závodem v Abú Zabí pomýšlela na titul hned čtveřice jezdců: vedoucí muž průběžné klasifikace Fernando Alonso z Ferrari, dvojice stáje Red Bull Mark Webber a Sebastian Vettel, teoreticky rovněž Lewis Hamilton z McLarenu.

Štěstí se nakonec díky vítězství i chybně zvolené strategii stáje Ferrari usmálo na německého mladíka Vettela, jenž se ve svých 23 letech stal nejmladším světovým šampionem v historii formule 1. Alonsa v konečném účtování porazil o čtyři body a jeho stáj Red Bull vyhrála Pohár konstruktérů.

Obživne legendární Schumacher?

Daleko za novým německým hrdinou, přezdívaným "Baby Schumi", zaostal jeho legendární krajan a v konečném pořadí devátý jezdec Schumacher. I když po jeho návratu například bývalý dvojnásobný mistr světa Mika Häkkinen prohlásil, že si "kousek po kousku bourá vlastní pomník", čísla hovoří jasnou řečí.

Schumacher je nejúspěšnějším pilotem historie F1 - získal nejvíce světových titulů (7), má na svém kontě nejvyšší počet vítězných Velkých cen (91), umístění na stupních vítězů (154) i získaných bodů (1441). Vyhrál nejvíce Grand Prix v jedné sezoně (13) a nejčastěji si vyjel pole position (68). Je držitelem většiny dalších historických rekordů seriálu.

Závody MS monopostů formule 1 vznikly v roce 1950, prvním šampionem byl Ital Giuseppe Farina. O rok později jej na trůnu vystřídal Juan Manuel Fangio z Argentiny, který poté triumfoval ještě čtyřikrát a s pěti tituly byl nejúspěšnějším závodníkem historie, než jej předstihl Schumacher.

Soutěž patří Mezinárodní automobilové federaci, držitelem marketingových práv nicméně je Formula One Management v čele s Bernie Ecclestonem. Rychlé a divácky atraktivní klání poutalo od počátku pozornost obrovského množství fandů, ale vyžádalo si i mnohá neštěstí, včetně životů z řad pilotů. Štěstí v neštěstí měl naposledy Felipe Massa, kterému před dvěma lety letící pružina prorazila lebku. Brazilec se ale zotavil.

Njtučnější výplatu má Alonso

Formule 1 je zároveň obrovským byznysem. Odpovídají tomu i platy jezdců. Absolutně nejvyšší příjem ve výši 28 milionů eur (asi 785 mil. Kč) má letos zajištěn Alonso ve Ferrari. Dřívější rekordman a loňský navrátilec Schumacher vydělá o 10 milionů méně.

Ke koloritu šampionátu neodmyslitelně patří i každoroční všemožné úpravy sportovních a technických pravidel. Po loňské, chladně přijaté změně bodovacího systému bude největší novinkou zřejmě povolení týmových příkazů. Ostře sledovanou věcí je i návrat značky Pirelli, italského výrobce pneumatik, který nahradil japonský Bridgestone. "Pirelky" se ve F1 objevily naposledy v roce 1991, shodou okolností při Velké ceně Austrálie.

Kvůli větší atraktivitě MS se nedávno vynořil na svět také poněkud svérázný nápad s umělým zavlažováním tratí během závodů. Jeho realizace v budoucnu není zcela vyloučená, zrodil se totiž v hlavě nejmocnějšího muže seriálu - Ecclestona.