Elektromobily první generace (například trojice Peugeot iOn Mitsubishi iMiEV a Citroën C-Zero) měly sice malou baterii, a tudíž krátký dojezd, ale zase je bylo možné nabít i z klasické domácí zásuvky 230 V bez problémů přes noc. To znamená, že jste večer zaparkovali a ráno zase odjížděli s plnou kapacitou akumulutátoru.

Toto s příchodem novějších typů elektromobilů, jejichž baterie mají kapacitu 40 - 100 kWh, možné rozhodně není. Dokonce se potřebná doba na plné nabití u některých typů prodlouží na více než dva dny.  Konkrétně v případě Tesly S s kapacitou akumulátorů 100 kWh bude dobíjení, pokud vůz zapojíte doma do zásuvky s jednou fází (2,4 kW), trvat 48 hodin a 45 minut. Změřil to australský server Car Advice. Jaguar i-Pace pak se tímto způsobem bude dobíjet více než 43 hodin.

Volvo XC40
Volvo ukáže svůj první elektromobil ještě letos. Bude to XC40 na baterky

Doplnění energie bude poměrně dlouho trvat také z takzvaných wallboxů, které ale také nelze vzhledem ke stavu rozvodné sítě, úplně všude. Z wallboxu s výkonem 3,7 kW se bude zmíněný Jaguar nabíjet 30 hodin, ze zařízení s dvojnásobným výkonem pak 15.

Pokud budete potřebovat vyrazit rychle na cestu, nezbyde tedy nic jiného, než zajet k rychlodobíjecímu stojanu. Jejich počet je ovšem stále velmi nízký a zvyšuje se jen pomalu. Navíc, také obvykle slibovaná půlhodina, za kterou lze dobít elektromobil z nuly na osmdesát procent, už zdaleka není realitou. A pokud ano, tak z podstatně výkonnějších dobíjecích stanic, než jsou ty u nás instalované. Mají totiž výkon maximálně 50 kW. Pro skutečně rychlé dobíjení velkých a výkonných elektromobilů budou zapotřebí stanice s výkonem zhruba sedmkrát vyšším.

Koncept elektrického SUV Volkswagen ID. Roomzz
Volkswagen přivezl do Číny koncept velkého SUV, které jezdí samo

Proč jen do 80 procent?

Nemusíte být nikterak fyzikálně gramotní k tomu, abyste věděli, že nabíjení elektromobilu kromě kapacity akulumátoru rovněž souvisí s typem nabíjecího proudu a výkonem nabíjecí stanice. A pak také výkonem vestavěné dobíječky v autě a schopnostmi řídící elektroniky. Prostě, čím menší výkon, tím delší nabíjecí čas.
 
Laicky řečeno, proces nabíjení akumulátoru elektrického vozu se dá přirovnat k plnění kýble vodou. Když točíte vodu do kýblu maximálním proudem vody, v jeho horní části, kdy hrozí, že přeteče, automaticky proud ztlumíte a poté nádobu plníte pomalu, abyste nepřelili.

Test Mazda3 Skyactiv-G122
Test Mazda3 Skyactiv-G122: Vypadá úchvatně, proč je ale tak "tvrdá"?

Elektrický akumulátor na tom dost podobně. Elektrický proud „plní“ jednotlivé články, a když už je kapacita přibližně z 80 % plná, příkon se sníží, aby nedošlo vinou vysoké teploty k poškození akumulátoru při dalším dobíjení. Dobít do plné kapacity tedy lze, ale čím je procento zaplnění vyšší, tím se baterie plní pomaleji.
 
Je to proto, že každý z bateriových článků potřebuje být v rovnovážném napětí s těmi zbývajícími, pokud se pokoušíte získat maximální potenciál z každého článku akumulátoru, tj. plné nabití.
 
V současné době existují nabíjecí stanice, které nabíjejí střídavým nebo stejnosměrným proudem, a to s různým výkonem. Střídavý proud lze nabíjet z jednofázové elektrické sítě nebo třífázové (AC), která je samozřejmě výkonnější. Nejefektivnější dobíjení poskytují stanice s stejnosměrným proudem (DC).

Renault Zoe nelze nabít stejnosměrným proudem, zato umí jednofázový i třífázový střídavý proud. Nejvýkonnější nabíječka potřebuje 2,25 hodiny (3fázová, až 22 kW), která každou hodinu nabije cca 110 km.Zdroj: Renault
 
 
A jak je to s dobou nabíjení neprodávanějších elektromobilů na našem trhu? To se dočtete v naší komentované galerii.