Vhodné komunikace pro financování ze soukromých peněz jsou podle Ťoka rychlostní silnice R4 z Prahy do Příbrami a Strakonic a rovněž R7 z Prahy na Chomutov. Jde o komunikace, které nejsou v evropské prioritní síti (TEN – T) a je možné na jejich stavbu použít pouze národní zdroje, nikoliv evropské dotace.

To byl problém v případě úseku D3 Borek – Bošilec, který dříve úřad chtěl formou PPP projektů stavět. Evropské spolufinancování totiž vyvolávalo kritiku, proč podobný projekt svěřovat soukromé společnosti, když si na kofinancování může stát například půjčit a úroky z půjčky vyjdou laciněji, dodal ministr. Podobně selhal projekt na využití privátního kapitálu pro stavbu ostravské D47.

PPP projekty zpravidla fungují tak, že na místo státu komunikaci postaví soukromý investor, který následně od státu dostává peníze za to, že ji provozuje a udržuje v chodu. V případě výše zmíněného úseku mezi Borkem a Bošilcem se počítalo se třicetiletým obdobím.

Opravy v noci a o víkendech

Intenzivní stavební činnost na silnicích by ale podle ministra neměla řidiče zatěžovat. „Zejména opravy frekventovaných silnic musíme dělat v čase, kdy je na té silnici nejmenší zatížení. Rád bych, aby se většina oprav dělala v noci nebo o víkendech, kdy řidiči nejezdí," uvedl. To sice stavby prodraží, výhodou ale budou podstatně spokojenější motoristé a rovněž i větší bezpečnost na silnicích. Práci přes noc dnes už umožňují například neoslňující světla. Zkušenost z ciziny rovněž ukazuje, že něco podobného možné je, dodal ministr.

Ten za své hlavní úspěchy během necelých sta dní ve funkci označil zejména personální stabilizaci ředitelství silnic a dálnic, vypsání veřejné soutěže na provozovatele rychlíkového spojení mezi Plzní a Mostem a přípravu zakázek na dodávky registračních značek a provozovatele centrálního registru vozidel.

Problémový tendr na mýtné

Problém naopak připustil v přípravě tendru na kamionové mýtné, který je dlouhodobě zpožděný a je velmi nepravděpodobné, že by se soutěž ještě podařilo stihnout. Stávající smlouva totiž neřeší přechod systému od současného dodavatele, společnosti Kapsch, na jiného provozovatele, který by z výběrového řízení mohl vzejít. Podle ministra stát bude muset pravděpodobně smlouvu s Kapschem prodloužit. Zatím není jasné, jak dlouhou dobu navíc by firma měla bez výběrového řízení získat, pravděpodobně ale půjde podle šéfa resortu o rok nebo o rok a půl.