Moderní Superb si, jak známo, vzal jméno od luxusního vozu, který škodovka vyráběla v letech 1934 až 1949. Počátky prvních reprezentativních limuzín značky Škoda (a dříve Laurin & Klement) však sahají dál, až do pionýrských dob výroby automobilů. Například model Laurin & Klement FF byl v roce 1907 vybaven prvním osmiválcovým motorem ve střední Evropě.

Vůz Škoda Hispano-Suiza, vyráběný ve dvacátých letech, zase používal mimo jiné první prezident Československé republiky Tomáš Garrique Masaryk, na počátku třicátých let pak dorazila osmiválcová Škoda 860.

A konečně v roce 1934 sjel z linky první Superb, přesněji řečeno model Škoda 640 Superb. Reprezentativní automobil využíval technologickou platformu vozu Popular a jeho šestiválec o objemu 2,5 litru podával výkon 55 koňských sil.

Škoda 640 Superb z roku 1934 (vlevo) a Škoda Superb 3000 OHV z roku 1939.Zdroj: Škoda Auto

Kardanův hřídel procházel centrální rourou páteřového rámu, namísto tuhých náprav měl vůz také pokrokovější nezávislé zavěšení předních i zadních kol. Výhodou této konstrukce bylo například to, že podstatně vyšší torzní tuhost méně namáhala karoserii. Výrobní haly společnosti Škoda tehdy opustilo pouze 200 těchto vozů.

Superb se ale vyráběl i v dalších letech a vyvíjela se přitom také jeho technika. V roce 1941 u něj například Škoda poprvé použila pohon všech kol. Výroba Superbu skončila v roce 1949, vzniklo celkem 2522 exemplářů.

Nový Superb se jmenoval nejdříve Montreux. A taky Bohemia

V roce 2001 se česká automobilka k označení Superb vrátila. Zajímavé je, že nový Superb původně představila na ženevském autosalonu pod označením Montreux, přičemž zaměstnanci firmy pro sedan užívali pracovní název Škoda Bohemia.

Novodobý Superb do prodeje zamířil jen pět let po první Octavii a dva roky po Fabii, tedy poměrně krátce po zahájení "obrody" značky pod taktovkou koncernu Volkswagen.

Škoda Superb první generace.Zdroj: Škoda Auto

První generace se nabízela jen jako sedan a postavena byla na základě Volkswagenu Passat B5 - ve srovnání s ním však měla o 10 centimetrů delší rozvor a poskytovala tak více prostoru.

Tato vlastnost zůstala i nástupcům. Superb kromě toho dokázal potěšit chytrými vychytávkami, například deštníky schovanými v předních dveřích, sklopným opěradlem sedadla spolujezdce, které umožnilo pasažérovi vzadu natáhnout si nohy, či u druhé generace dělené víko zavazadelníku.