Lidé cestovali od pradávna, zejména za obchodem či poznáním. A protože je člověk od přírody tvor pohodlný, své povozy si neustále zveleboval a zdokonaloval.

S příchodem automobilu bylo pouze otázkou času, kdy se začnou pojízdná obydlí zapřahovat také za "železné" koně. Postupně se tak z nouze cnost proměnila v radost, kterou lidí dodnes rádi pěstují.

Historie obytných vozů a karavanů poháněných stroji se datuje na konec 19. století, kdy ve Francii v roce 1897 vznikl první obytný přívěs tažený parním strojem. Tento přívěs si objednal princ z Oldenburgu.

Vývoj utnula světová válka, nicméně brzy po jejím skončení se ve Velké Británii začalo se sériovou výrobou, což se dá považovat za počátek karavaningu. Do té doby totiž vznikaly pouze na zakázku vyrobené kusy.

Firma Eccles tehdy položila základy této oblíbené činnosti mnoha lidí. Její úspěch neunikl dalším britským firmám, které po válce začaly skupovat nepotřebné sanitky a polní kuchyně, které pak okamžitě měnily v obytné přívěsy či vozy. Do kontinentální Evropy dorazila tato móda až o deset let později, cca v roce 1930.

Pak zaúřadovala opět světová válka, jejíž následky byly cítit ještě hodně dlouho po jejím skončení, takže v oblasti výroby karavanů či obytných vozů bylo ticho až do poloviny 50. let. Pak se ale věci daly do pohybu a Evropané rychle zapomněli na strasti, které ještě nedávno sužovaly všechny kolem. Karavany, obytné přívěsy a obytné vozy byly obrovsky populární, přestože ceny mnohdy dosahovaly na tu dobu astronomických výšek.

Zatímco výroba v západní Evropě jela na plné obrátky a lidé mohli vybírat z mnoha značek a provedení, průměrný Čechoslovák neměl nárok. Ale zlaté české ručičky si stejně dokázaly poradit.

Na rozdíl od ostatních zemí směrem na západ, u nás byla nouze dokonce o obyčejný toaletní papír, takže se věci řešily přístupem „co dům dal“. Také u nás lidé chtěli cestovat a odpočívat, takže dělali vše možné, aby svoji touhu po cestování uspokojili. Československo bylo jednou z předních zemí v počtu amatérsky vyrobených karavanů a obytných automobilů v Evropě. V odborných časopisech vycházely i podrobné návody a ke stavbě se využívalo kdeco. Vyřazené automobily státní správy, nejrůznější vozíky a vysloužilé zemědělské stroje. Od 60. let se probral také státní aparát a proběhlo několik více či méně úspěšných pokusů o nastartování produkce obytného přívěsu či automobilu. No, nalejme si čistého vína, šlo spíše o pokusy neúspěšné…

Více informací najdete v naší komentované galerii.