Nejluxusnější auto 20. let tuzemské výroby dělali v Plzni. Užíval ho i Masaryk

Stejně jako mnohé jiné firmy v bývalém mocnářství se také zbrojovka Škoda Plzeň po skončení první světové války a vzniku samostatného Československa potýkala s velkou ekonomickou krizí.

Obrázky "automobilové vlajkové lodi" plzeňské Škody si prohlédněte v naší fotogalerii.

Díky investici francouzské firmy Schneider et Cie (dnešní Schneider Electric)  mohly být zaváděny do výroby nové produkty. Nejdříve lokomotivy a poté také automobily. Vůbec prvním vozem, který z bran plzeňské Škodovky vyjížděl, byl nákladní automobil Sentinel. Energii potřebnou pro jeho pohyb dodával parní motor. Nešlo ale o žádnou masovou produkci. Celkem se jich v letech 1924 až 1935 vyprodukovalo 161 kusů.

V roce 1925 si ale Škoda Plzeň troufla na "majstrštyk". Ještě předtím, než se stala v červnu stejného roku majitelem mladoboleslavské automobilky, vystavila na jarním pražském autosalonu podvozek a čtyři karosované vozy Hispano-Suiza H6B. Tenkrát se ale jednalo o kusy, které ještě vznikly ve francouzské továrně této původně španělské značky.

Wartburg neexistuje již 30 let. Zasloužil se o zrod nejhezčího auta socialismu

Hned v tomto roce však začala v areálu Škodových závodů v Plzni výroba první padesátikusové série tohoto vozu. Vůz měl klasickou koncepci - tedy motor vpředu a pohon zadních kol. Šestiválcový řadový agregát s hliníkovým blokem a litinovými vložkami válců byl vodou chlazený a měl zdvihový objem 6 597 cm3. Jeho výkon činil rovných sto koňských sil. Motor byl spojen s třístupňovou převodovkou. Maximální rychlost mohla přesáhnout až sto dvacet kilometrů v hodině. Vzhledem k poměrně značné hmotnosti (podle typu karosérie dosahovala 2,1 až 2,5 tuny) neudiví ani poměrně značná spotřeba kolem 20 litrů na sto kilometrů. Vzhledem k objemu nádrže 110 litrů tak bylo možné na jedno natankování ujet něco přes pět set kilometrů.

Karosérie spočívala na robustním ocelovém rámu, která tvořily podélníky u ocelového profilu a čtyři příčky. Přední náprava byla odpružena třecími tlumiči, na zadní se mohly montovat buď také třecí nebo dokonce kapalinové. Bubnové brzdy byly na všech čtyřech kolech a měly posilovač.

Technická úroveň tohoto vozu byla na svoji dobu opravdu velice vysoká. Například motor měl zdvojené zapalování. Zážeh směsi v každém z válců obstarávaly dvě zapalovací svíčky. Řidič mohl přepínačem zvolit, zda použije levou nebo pravou řadu svíček, přpadně obě naráz. Také dvamáctivoltové akumulátory byly dva a při startování se dala elektřina odebírat z obou.

Před čtvrtstoletím Škoda vyráběla model Volkswagenu. Vznikl z Felicie pick-up

Limuzíny i kabriolety…

Hned první vyrobený vůz začal využívat prezident T.G. Masaryk. Vůz s karosérií limuzína převzal na počátku května roku 1926. Téměř každý vyrobený automobil měl specifický design. To proto, že v Plzni se vyráběly jen podvozky opatřené motorem. Část jich byla opatřeba karosériemi v Mladé Boleslavi, desítky dalších "oblékly" renomované karosářské firmy. Hodně v plzeňské karosárně Brožík, dále pak v pražských firmách Jech a Uhlík a třeba také v karosárně Patera Vrchlabí.

Vznikly tak roadstery, sportovní kabriolety, faeony, velké kabriolety se šesti místy, sedany i kupé. Téměř třetina vyrobených vozů byla exportována do zahraničí. V jednom dokonce jezdil také hlavní akcionář společnosti Škoda Plzeň - Francouz Eugene Schneider. Celkem šestnáct jich zamířilo do Polska, devět do Německa. Jedn pak jezdil také v argentiském Buenos Aires.

Ceny tohoto vozu nebyly nízké. Už samotný podvozek vyšel u Škody Plzeň na 149 500 Kč a hotový automobil od Brožíka se mohl dostat až na téměř dvojnásobnou cenovku. Pro ilustraci - za podobné peníze bylo možné ve druhé polovině dvacátých let získat v Československu pět rodinných domů.

Tatra 138 se nevyrábí již 50 let. Přesto je mnohde stále připravena zachraňovat

Po první padesátikusové sérii následovala druhá se stejným objemem výroby. Vůbec poslední Škoda Hispano-Suiza opustila plzeňský výrobní areál na počátku ledna roku 1930. Kvalita prý byla výtečná. Dokonce i sami technici originálního výrobce museli konstatovat, že je lepší než u kusů francouzské provenience.

Produkce probíhala v budově, kde nyní sídlí planetárium v areálu Techmania Science Center. Nejdříve byl tento objekt postaven v jihovýchodní části areálu Škody Plzeň jako kantýna pro zaměstnance, v roce 1926 však byla přeměněna na montážní dílnu. Ke svému původnímu účelu se opět vrátila v roce 1948.

Více se výrobě automobilů v Plzni budeme věnovat v některém z příštích článků.