1) VÝBĚR

V naší fotogalerii si můžete prohlédnout, jaká je v současnosti nabídka jak továrně vyrobených vozů s nádržemi na stlačeným zemní plyn (CNG), tak i elektromobilů. V podstatě je nyní nabídka v obou kategoriích podobně široká. Miniauto může být jak na elektřinu (Volkswagen e-Up), tak i na stlačený zemní plynu (Škoda Citigo G-Tec). Podobně je to v dalších velikostních kategoriích. Například o třídu výše najdeme Renault Zoe či BMW i3, což jsou samozřejmě elektromobily a také Ibizu či Polo jezdící na plyn. Elektromobily však nejsou s karosérií kombi, zatímco plynových je hned několik. Na druhou stranu - plynové SUV dosud neexistuje, s elektrickým pohonem jsou a nabídka dále poroste. V konečném důsledku je současný stav nerozhodný. V budoucnu však, přes plány koncernu Volkswagen se tomuto pohonu dále věnovat, se bude rychleji zvětšovat počet elektrických typů vozů.

2) CENY

Bod pro auta na CNG. Ty nejmenší modely jako jsou Panda či Citigo se dají koupit již za méně než tři sta tisíc a navýšení ceny oproti verzím s klasickým zážehovým motorem je pouze v řádu desetitisíců (i když vyšších). Oproti tomu elektromobily, které jsou schopné uvézt alespoň čtyři lidi, stojí vždy výrazně více než půl milionu korun a obvyklá cenovka se drží kolem hranice jednoho milionu. Příkladem je Volkswagen e-Up, který startuje na 647 900 Kč, tedy na zhruba trojnásobku ceny nejlevnější verze se "spalovákem". Skóre je tedy 1:0 pro auta na CNG.

3) KOLIK STOJÍ PALIVO?

Auta kategorie nižší střední třída s pohonem na CNG zvládají ujet kilometr s náklady na palivo ve výši jedné koruny. To je dlouhodobě vyzkoušeno a sám jsem si to v řadě těchto aut ověřil. Pokud řidič dokáže jet předvídavě a dodržuje dopravní předpisy, pak se jistojistě udrží pod hranicí čtyř kilogramů na sto kilometrů jízdy. A jelikož cena kilogramu stlačeného zemního plynu činí zhruba 25 korun, rovnice kilometr=koruna přesně vychází. Nejefektivnější elektromobily (podle mých zkušeností Renault Zoe a Hyundai Ioniq Electric, potřebují na sto kilometrů zhruba 12 kWh elektřiny. Jelikož cena jedné kilowatthodiny je lehce přes čtyři koruny, dá se jezdit za přibližně padesátník na kilometr. To znamená bod pro elektromobily a srovnání na 1:1.

4) DOSTUPNOST TANKOVÁNÍ

Jedná se o zdánlivě jednoduchou, a přitom hodně složitou otázku. I čtyři tisíce veřejných benzinových stanic je totiž v porovnání s počtem elektrických zásuvek v celém Česku dosti marginální číslo. Veřejných dobíjecích stanic je podle portálu EVMapa nyní u nás k dispozici 440, zatímco plniček na CNG jen 170. Eletromobily se tak dostávají do vedení 2:1.

5) RYCHLOST ČERPÁNÍ

Když už je řeč o klasických elektrických zásuvkách… Elektromobil z nich je skutečně možno nabít. Jenže za mnoho hodin. První generace typu Citroën C-Zero to zvládala za zhruba osm hodin, u BMW i3 už je to zrhuba 13 hodin a nový Hyundai Kona Electric už vyžaduje celý den.  Je to tedy spíše nouzové řešení. I u rychlodobíječek, které zatím u nás mají výkon pouze 50 kW, stráví řidič elektromobilu s baterií 40 kWh a vyšší minimálně tři čtvrtě hodiny. A to ještě bude odjíždět pouze s osmdesáti procenty z maximální možné kapacity. Oproti tomu plnění nádrží stlačeným zemním plynem zabere obvykle pět, maximálně deset minut. Je to tedy doba srovnatelná s tou, jakou včetně placení trávíme u klasické "benzinky". Zemní plyn se dá teoreticky čerpat i doma z plynového potrubí. Potřebujete k tomu však plničku, kterí stojí přes sto tisíc korun. Jednotlivci se to tedy rozhodně nevyplatí. Přesto v této disciplíně boduje CNG a srovnává na 2:2.