Konstruktér Benz si nechal vozítko poháněné čtyřdobým jednoválcem vlastní konstrukce patentovat v roce 1886. Jeho "Patent-Motorwagen" sice budil u veřejnosti pozornost, ale spíše jako technická zajímavost, než reálně použitelný dopravní prostředek.

O propagaci automobilu se postarala Benzova prakticky založená manželka. Za rozbřesku 5. srpna 1888 vyrazila v tříkolce z Mannheimu do jejího rodného Pforzheimu. Posádka vozu, kterou kromě Berthy Benzové tvořili ještě dva její synové, po cestě musela řešit mnoho technických problémů a jiných svízelí. Večer ale do 106 kilometrů vzdáleného cíle přeci jen v pořádku dorazila.

Typ III, který si Bertha od manžela "zapůjčila", poháněl jednoválcový motor o objemu 1 660 ccm a s výkonem 2,5 koně (1,8 kW). Maximální rychlost 360 kilogramů vážící tříkolky činila 16 km/h, spotřeba pak zhruba 10 l/100 km. Vzhledem k tomu, že nádrž měla objem jen 4,5 litru, musela Bertha během cesty tankovat. Tehdy však neexistovaly čerpací stanice, palivo (ligroin) se prodávalo v lékárnách (viz foto). Zajímavé také je, že Patent-Motorwagen měl z gumy jen přední pneumatiku, vzadu dřevěné obruče obepínalo železo.

Bertha Benz během první dálkové cesty automobilem.

První dálková cesta se setkala s velkým zájmem přihlížejících i dobového tisku. Rozptýlila pochybnosti o spolehlivosti a bezpečnosti automobilu a položila tak základ budoucímu úspěchu firmy. Paní Benzová se dožila vysokého věku a svého muže přežila o 15 let. Zemřela 5. května 1944, dva dny po 95. narozeninách v Ladenburgu, kde sídlila Benzova první dílna.