„Diskutujeme dokumentaci s jednou bankou, která už nám schválila financování. Závaznou nabídku už máme na stole. Teď hledáme druhou banku, tak abychom doplnili bankovní portfolio a byli v nějakém finančním komfortu. Chceme dvě samostatné banky, aby se s nimi dalo bavit i o nějakých expanzivních plánech a podobně. Na jednu banku je Tatra příliš velká," řekl Strouhal. Syndikovaný úvěr, který Tatra v minulosti měla, podle něj nyní není pro automobilku příliš vhodný.

Situace ve firmě je podle Strouhala stabilizovaná, ale zatím za cenu toho, že velmi výrazné zdroje poskytli akcionáři. „Hodně pozitivní je, že na Tatru začínají slyšet úvěrové pojišťovny, které pojišťují pohledávky našich dodavatelů. Začínají vypisovat limity, protože vidí, že platíme. Pro nás v podstatě ty peníze nahrazují přímo bankovní úvěr, dokonce bych řekl, že v některých případech u některých dodavatelů je to mnohem lepší než bankovní úvěr," řekl Strouhal. Díky pojištění automobilka například nemusí platit dvacetiprocentní zálohu, kterou někteří dodavatelé požadují při zahájení výroby, tedy týdny před dodáním objednaných dílů.

Firma se drží plánu vyrobit letos 880 vozidel, zakázky má naplněné zatím do konce září. Provozně by se letos měla udržet kolem nuly. „Je to první rok, který bude sloužit jako základna k tomu, abychom rostli v dalších letech. Postavili jsme plán na poměrně střízlivých číslech," řekl místopředseda představenstva.

V minulých letech podle něj automobilka plánovala roční výrobu kolem 1500 vozů, ale reálně jich vyrobila třetinu. „To je zdrcující. Ve chvíli, kdy nastavíte plán na 1500 vozů, uděláte nákladové sazby, nastavíte normy, lidi, všechno, a potom vyrobíte 500 vozů, tak se nemůže nikdo divit, že to ekonomicky nevychází," řekl Strouhal.

Zastavení dodávek do Indie

Jedním z hlavních problémů bylo podle něj pro Tatru zastavení dodávek do Indie, kam ročně odcházelo 400 až 500 aut. Firma čelila podezření z korupce. Obnovení dodávek podle Strouhala hodně závisí na očištění jména Tatry. „Intenzivně jednáme s indickou protistranou, se společností BEML. Vysvětlujeme, že nemáme s bývalými akcionáři nic společného. Věříme, že znova začnou tatrovky brát, je to pro nás velice zajímavý trh," řekl Strouhal.

Primárními zákazníky v letošním roce jsou tuzemští klienti. Kromě toho putují vozy z Kopřivnice například do Polska, Austrálie a zemí bývalého Sovětského svazu. „Velká zakázka je konkrétně třeba Ázerbájdžán, kam půjde letos přes sto vozidel. Jsou výhledy, že tam budeme dodávat i v dalších letech," řekl Strouhal.

Čtyři auta denně

Automobilka nyní vyrábí čtyři auta denně, pokusně zkouší výrobu pěti vozů a ke konci roku by se chtěla dostat na pět aut za směnu. Bez větších investic je podle Strouhala Tatra schopná vyrábět kolem 3000 aut ročně.

Ve firmě včetně dceřiných společnosti nyní pracuje zhruba 1600 lidí. Po příchodu nových majitelů klesl počet zaměstnanců asi o 20, přičemž vesměs šlo o odchody do důchodu, nebo pracovníky se smlouvou na dobu určitou. „Obavu o práci jsme určitě zažehnali," řekl Strouhal.

Nová kolektivní smlouva

Vedení firma také podepsalo s odbory novou kolektivní smlouvu na tři roky, až do roku 2016. „Jsme s odboráři domluveni, že mzdy nebudeme zvedat v tarifu, ale pokud se bude firmě dařit, tak se začnou vyplácet bonusy," řekl Strouhal.

Zastupující předseda odborů Tatry Jiří Krutílek řekl, že přístup nových majitelů je mnohem pozitivnější než u minulého vedení. „Je vidět, že mají zájem a dělají všechno pro to, aby se výroba rozjela. Ale mají to velice těžké. Když společnost 20 let padala dolů, nespraví se to za měsíc," řekl Krutílek.

Tatra je tradičním výrobcem nákladních vozů. Od roku 2006 ji kontrolovali čtyři čeští a zahraniční investoři reprezentovaní Američanem Ronaldem Adamsem. Kvůli dluhům ale letos automobilka skončila v dražbě. Její hodnota byla stanovena na 1,765 miliardy korun, přičemž její závazky činily zhruba 1,5 miliardy korun.