Jak je z výše uvedeného patrné, jméno XC60 zavazuje. A novinku tak čeká těžký úkol, vždyť Volvo od ní očekává ještě lepší čísla než od předchůdce. Mimochodem, první generaci XC60 si můžete stále koupit.
Ta nová s ní ale už nemá nic společného, snad jen design zřetelně navazuje na specifické tvary svého předchůdce. Příslušnost k rodině XC60 prozradí například tvar zadních světel či charakteristická linie bočních oken. Současně ale novinka samozřejmě přebírá také styl nové devadesátkové řady - patrné je to zejména v předních partiích, kde najdeme typickou masku chladiče a svítilny s uspořádáním LED diod, které připomíná Thorovo kladivo. Pásek LED diod však u XC60 nově zasahuje až k masce chladiče.
Jinak je druhá generace ve srovnání s předchůdcem větší, na délku měří 4688 mm (nárůst 44 mm) a hlavně má výrazně delší rozvor, dosahující hodnoty 2865 mm (+91 mm), což by se mělo projevit štědřejší nabídkou vnitřního prostoru.
Technickým základem je samozřejmě platforma SPA, kterou jako první představilo větší SUV XC90 a využívají ji také modely S90 a V90. A stejně jako nová devadesátková Volva můžete mít XC60 pouze se čtyřválcovými motory.
Interiér je špička
Také interiér navazuje na to, co už z švédských novinek známe. Kabina tedy ve zkratce nabídne kultivovanou atmosféru, minimum tlačítek a velký dotykový displej na středovém panelu.
Pokud začnete interiér zkoumat důkladně, zjistíte, že je naprosto úžasný, což platí pro všechna nová devadesátková Volva. Zásluhu na tom má jistý Robin Page, chlapík, kterého Volvo před několika lety přetáhlo z Bentley, aby mu navrhlo novou podobu kabiny.
Odvedl skvělou práci, „jeho" interiér vypadá skvěle a hlavně nabízí příjemnou atmosféru. Dřevo je tu vždycky dřevo, kůže je opravdu poctivá kůže a kov skutečný kov. Na laciné imitace se tu nehraje. Ušlechtilé materiály doplňují hezké detaily (například švédské vlaječky na sedadlech), perfektní zpracování a především jakási elegantní střídmost.
close
info
Zdroj: Stanislav Švarc
zoom_in
Dominantním prvkem palubní desky je devítipalcová dotyková obrazovka, která je orientována na výšku. Ovládá se tu skoro všechno - kromě nejdůležitějších funkcí spojených s řízením. Ty máte pod kontrolou díky tlačítkům na volantu.
Dotykovým displejům v autech moc nefandím, ale musím připustit, že ve Volvu se s tímto řešením dá žít docela snadno, jen si na něj musíte zvyknout. Prostředí je svižné, docela přehledné a také snadno přizpůsobitelné. Obrazovka dokonce reaguje, i když na ni saháte v rukavicích. Bohužel ale také přitahuje otisky prstů, takže se brzy upatlá.
Ve výbavě je také digitální přístrojový panel s přehlednou grafikou a možnostmi změnit jeho vzhled. Můžete si na něm například zobrazit pokyny navigace.
Volvo nezapomnělo ani na praktičnost. Interiér ukrývá několik odkládacích míst a přihrádek, navíc často příjemně prostorných a dostupných
Také s místem pro posádku nová XC60 v žádném případě problém nemá. Zadní sedadla poskytnou dostatek pohodlí i pro tři dospělé cestující, prostoru tu je dost nejen v podélném směru, ale i na šířku a na výšku - a to i pro člověka vysokého okolo 190 centimetrů. Navíc i samotné sedačky jsou velice pohodlné, dokonce i ta uprostřed - není totiž jen rovným sedákem, jak to bývá obvyklé, ale má k sezení mnohem vstřícnější tvar.
Jen je možná škoda, že zadní sedačky nemají polohovatelná opěradla. Nebo že nejsou posuvné.
Za zadními sedadly se ukrývá sympaticky široký zavazadlový prostor o objemu 505 litrů (což je o 15 l více než u první generace) a s několika chytrými nápady, například "kapsou" na jedné straně nebo "stahovadlem" na straně druhé. To vám u stěny kufru podrží menší předměty v bezpečné poloze. Postrádal jsem však nějaké háčky na tašky.
Šikovná je také roleta, kterou lze posouvat v kolejnicích i směrem nahoru. Občas jsem ale měl problémy s jejím uchycením v "normální" poloze, roleta ne úplně spolehlivě drží v upínacím mechanismu, takže mi několikrát během jízdy vyjela po kolejnicích nahoru. A pak překážela ve výhledu dozadu.
Zavazadelník má dvojité dno, pod první podlahou se nachází odkládací prostor na drobnosti či rezervní kolo.
Maximální přepravní kapacita činí 1432 litrů a šikovné je, že zadní opěradla (dělená v poměru 60:40) se dají sklopit přímo z kufru. A že vytvoří téměř rovnou ložnou plochu.
Stačí čtyřválec?
Volvo už před nějakou dobou "zavrhlo" velké motory a i do svých nejdražších modelů montuje jen čtyřválcové agregáty. Výkon přitom dohání přeplňováním. A docela úspěšně. Tedy alespoň v případě testované motorizace T6, což je vrcholné benzínové provedení - pokud nebudeme počítat hybridní provedení s označením T8. Verze T6 je vždy spojena s pohonem všech kol, který zajišťuje mezinápravová spojka Haldex páté generace. To znamená, že se zadní kola připojují v případě prokluzu těch předních.
