Škoda na historii svých terénních vozů, které vznikaly v Mladé Boleslavi, upozornila na webu Škoda Storyboard - a je to zajímavé čtení. Nejen, že se dozvíme, že první škodovkou s pohonem všech v novodobé historii byla Octavia Combi v roce 1999, ale především se můžeme vrátit do dávné minulosti, kdy v Mladé Boleslavi s pohonem všech kol spíše experimentovali. Vozy, o kterých se dočtete, najdete v galerii.

První pokusy s pohonem kol více než jedné nápravy se uskutečnily už koncem 30. let minulého století. Tehdy vzniklo několik prototypů třínápravových autobusů s pohonem obou zadních náprav, které se ale do výroby nedostaly.

Škoda 903 měla tři nápravy, z toho dvě hnané

Následoval vojenský vůz typu 903. Generální štáb české armády tehdy vypsal zakázku na vůz určený pro vyšší důstojníky v poli. Do výběrového řízení se přihlásila i Škoda, a to s modelem 903, jehož tři prototypy byly vyrobeny v roce 1936. Auto konstrukčně vycházelo z osobního vozu Škoda 650. Prototyp poháněl třílitrový šestiválcový motor s výkonem 61 koní (45 kW). Šlo o šestikolku, tedy vůz se třemi nápravami, přičemž poháněné byly dvě zadní. Ze zakázky ale nakonec sešlo.

Škoda PA-II "Želva".
Znáte "Želvu" od škodovky? Měla chránit Československo, nakonec sloužila i u SS

Po německé okupaci se v Mladé Boleslavi automobily montovaly pouze v omezené míře, jedním z nich byla právě Škoda 903. V letech 1939 až 1942 vzniklo dalších 42 kusů. Nejvyšší rychlost byla až 100 km/h, auto zvládlo stoupání 45 % a průměrná spotřeba dosahovala 25 litrů benzinu na 100 km. Vznikly dvě verze, jedna s otevřenou šestimístnou kabinou se čtyřmi dveřmi a sklápěcí střechou, druhá zcela otevřená s podélnými lavicemi pro přepravu celkem osmi osob. Do dnešního dne se dochovaly zřejmě pouze tři kusy.

Během 2. světové války vznikly i další modely 4×4. Třílitrový Superb OHV se stal základem pro vojenské vozidlo Superb 3000 – Kfz. 15, přičemž pod typovým označením 956 se testovala i verze s pohonem všech kol.

Po druhé světové válce se v mladoboleslavském podniku AZNP (tehdejší oficiální označení automobilky) několikrát vrátili k myšlence vozu pro armádu. Například v letech 1952-1955 se v Boleslavi vyrobilo téměř 6500 kusů nákladního vozu Tatra 805, než se jeho výroba přestěhovala do závodů V. I. Lenina v Plzni.

Ve třech exemplářích vznikl v roce 1954 obrněný typ 971, jemuž se říkalo Jarmila, postavený na zkráceném podvozku a ze součástí Tatry 805.

Teréňák 973 překonával sovětskou konkurenci, do výroby se přesto nedostal

Obojživelný prototyp 972 byl vyroben v pěti kusech (1951-1952). Pro plavbu mělo auto lodní šroub, který mu umožňoval vyvinout rychlosti kolem 10 km/h, po silnici pak mohlo jet až 85 km/h. Uvnitř mezi sedadly byl lehký kulomet a dvě pušky, řidič měl vlevo po ruce samopal.

V roce 1952 vznikl ještě model 973 s vypínatelným pohonem předních kol a s údajně vynikajícími jízdními vlastnostmi. Auto zvládalo stoupání až 58 %, překonalo svislou překážku o výšce čtvrt metru a dokázalo brodit až 60 cm hlubokou vodou. Nedaleko Drážďan proběhlo i testování s podobnými vozidly používanými Varšavskou smlouvou a česká 973 překonala všechny. Vznikla ale jen ověřovací série asi 30 kusů, pak byl projekt ukončen. Přednost dostal ruský GAZ-69.

Škoda RSO.
Škoda RSO měla sloužit německé armádě v těžkém terénu. Byl to propadák, naštěstí

„Zmíněné vojenské vozy svými vlastnostmi mnohde předčily Sovětským svazem či Varšavskou smlouvou používané automobily. Rentabilita, nutnost upřednostnit civilní výrobu „lidového vozu“, nedostatečná kapacita podniku ve vztahu k požadavkům armád - to byla východiska, která nakonec vedla k rozhodnutí věnovat se napříště vývoji terénních vozů určených pro zemědělce, a nikoli vojsko,“ říká archivář společnosti Škoda Auto Lukáš Nachtmann.

Na počátku 60. let tak vznikly ve spolupráci s ČZ Strakonice typy 998, zvaný Agromobil, o něco později typ 990. Vyrobeno ale bylo jen několik prototypů – jejich přesný počet není znám, ale nejspíš jich bylo 13 – a do dnešního dne se dochovaly minimálně dva. Jeden je ve Škoda Muzeu, druhý vlastní vojenské muzeum v Lešanech (společně s modelem 973 Babeta si oba zahrály ve filmu Kdyby tisíc klarinetů).

V rámci modernizace užitkového vozu Škoda 1203 v roce 1970 se uvažovalo i o hospodářské verzi s pohonem na všechna kola. Že to nakonec nedopadlo, jistě víte. A tak musela až v roce 1999 přijet Octavia Combi…

Škoda Octavia se v Čině jmenuje Ou Ya. A je natažená do délky.
Octavia, jak ji neznáte. Tohle jste o českém hitu možná nevěděli