„Potřebujeme dokázat, že pokud má dnes člověk auto, může udělat cokoliv a dojet kamkoliv. Najde se někdo, kdo by byl ochoten urazit vzdálenost z Paříže do Pekingu?“ přesně takhle zněl inzerát, který byl v lednu 1907 uveřejněn ve francouzském deníku Le Matin.

Ač to ze začátku vypadalo na hojnou účast, v létě nakonec na trasu dlouhou 9317 mil (15 000 km) vyrazilo „pouhých“ pět posádek. Nejsilnější automobil Borgheseho, kterým byla sedmilitrová Itala  o výkonu 40 koňských sil, doplňoval Spyker Charlese Godarda (15 koní), dva vozy De Dion Bouton (10 koní) a Contal Augusteho Ponse o výkonu 6 koní. Kvůli počasí se změnil i směr trasy, takže 10. června se vyjíždělo z čínského Pekingu.

Je nutné se uvědomit, že v roce 1907 uplynulo jen něco přes 20 let od vynálezu prvního spalovacího motoru a podobný podnik se samozřejmě nikdy předtím (a ani dlouho potom) nekonal. Nadlidským úkolem bylo v některých místech trasy vůbec najít zpevněnou cestu.

Borghese, který byl díky nejsilnějšímu stroji od počátku závodu v čele, tak neváhal využít ani transsibiřské železnice. Stejně postupovali i další jezdci, koleje byly jedinou zárukou pevného podkladu a překonat řeku se mnohdy dalo jedině přes železniční most.¨

Protože největšího (a prakticky jediného) konkurenta Borgheseho, Godarda ve Spykeru, postihly technické problémy, kvůli nimž musel i se svým vozem vlakem urazit vzdálenost přes tisíc kilometrů z Čeremčeva do Tomska, kde mu technici dali stroj opět dohromady, budoval si italský jezdec luxusní náskok.

Borghese měl jednak zdaleka nejsilnější motor, jednak také spolehlivého mechanika Ettore Guizzardiho, který většino trasy také odřídil. Koncem července už tak tato posádka dosáhla bran Moskvy. A přesně 63 dní poté, co vystartovali z Pekingu, vjeli s velkou pompou do Paříže.

Stejným ovací se ovšem nakonec dostalo i Godardovu Spykeru a Francouzům Cormierovi a Collignovi s vozy De Dion Bouton, kteří dorazili do Paříže až 30. srpna, tedy tři týdny po vítězné italské posádce. 

Scipione Borghese o prvním dálkovém závodu v dějinách automobilismu napsal knihu, která inspirovala spoustu dalších motoristů. Kvůli Velké říjnové socialistické revoluci a následné dlouhé vládě komunistů v Rusku se sice další podobný podnik konal až v roce 1992 (rallye Paříž-Moskva-Peking), v poslední době proběhly ale už tři vzpomínkové akce na legendární závod z roku 1907. Veterány vyrazily na trať u příležitosti 90tiletého výročí v roce 1997 i stoletého o 10 let později. Poslední „revival akce“ se uskutečnila v roce 2010.