Přesně 10. dubna roku 1991, tedy právě před 30 lety, skončila existence značky Wartburg, jakožto výrobce automobilů. Sice se ještě po letech objevily úvahy o tom, že by ji Opel, který se nastěhoval do výrobních prostor v Eisenachu, mohl oživit a vytvořit z ní jakousi německou Dacii, ale to se už neuskutečnilo.

Na Wartburgy vyráběné v době socialistické Německé demokratické republiky se podívejte do naší komentované fotogalerie.

Faktem tedy je, že v celé historii této automobilky vznikly pouze tři modely pojmenované po hradu, který se tyčí nad jejím sídelním městem. Tím prvním se stal v roce 1898 v licenci produkovaný model francouzské značky Decauville. Následovaly vozy nesoucí loga Dixi, BMW, EMW a IFA.

Teprve v padesátých letech se tým inženýrů v automobilce rozhodl pro zrod nového modelu se znovuobjeveným jménem Wartburg. Stal se jím typ 311, který měl premiéru v roce 1956 na strojírenském veletrhu v Lipsku. Okolnosti jeho vzniku byly ovšem velmi krušné. Dokonce prý za to, že ilegálně vyvíjel nové auto, dostal tehdejší ředitel Zimmermannn pokutu 5000 marek.

Typ 610 ze závěru 70. let také nedostal zelenou
Společný vůz ČSSR-NDR se vyvíjel bez úspěchu deset let. Zmatků bylo příliš moc

Měl ale nakonec štěstí - prototyp se zalíbil šéfovi východoněmecké komunistické strany Ultrichtovi, projekt dostal zelenou a soudruh Zimmermann zpátky svých pět tisíc marek. Tentokrát jako odměnu za zdařilý vývoj.

Hned v roce 1956 bylo pro výrobu připraveno několik karosářských verzí. Kromě sedanu se jednalo ještě o třídveřové kombi, pick-up a čtyřmístný kabriolet. Jeho výrobu, stejně jako o rok později představeného kupé, dostala na starost karosárna KWD v Drážďanech. Na stejném místě se zrodil také skutečný "majstrštyk" - Wartburg 313-1 Sportcoupé.

Jednalo se o dvoumístný roadster, nad jehož sedačky bylo možné nasadit pevnou střechu. Elegantní linie automobil získal díky prodloužené přídi. Na blatnících se pak objevily dvě trojice výdechů vzduchu.

Dokonce i kožené sedačky…

Horní strana palubní desky byla čalouněná kůží, ze stejného materiálu vznikly rovněž potahy sedaček. Pracovalo se také na motoru. Byl sice zachován zdvihový objem 900 cm3, ale přibyl druhý karburátor, účinnější chladící systém a zvýšil se stupeň komprese. Výkon automobilu s hmotností pouze 920 kilogramů tak narostl na rovných padesát koňských sil. Díky tomu dosahoval vůz maximální rychlosti přes 140 kilometrů v hodině.

Krásný vůz se vyráběl pouhé čtyři roky a během nich vzniklo přesně 469 exemplářů. Zájem by byl určitě o větší množství, neboť i jiné verze Wartburgů 311 se úspěšně exportovaly.

Melkus RS 1000.
Východoněmecký zázrak: Kupé Melkus RS 1000 absolvovalo první závod před 50 lety

Další zajímavou verzí téhož modelu se stal tentokrát již čtyřdveřový kombík 311/5 Camping s bohatě proskleonou zádí a shrnovací střechou nad zadními sedačkami. Schopnosti karosářů dokladovala také varianta Bellevue z karosárny v Halle. Ta měla pro změnu na předními sedačkami pevnou střechu, ovšem s velkým skleněným oknem a zadní část byla otevřená. V případě potřeby šlo natáhnout skládací střechu. Ta se ovšem do sériové výroby nedostala.

Fakticky se Wartburg 311 v Eisenachu vyráběl až do roku 1966, kdy byl nahrazen typem 353 s podstatně méně líbivou karosérií. Ovšem od roku 1962 již nesl označení 312 díky přepracovanému motoru.

Wartburg 353 měl stále ještě rámový podvozek. Nová karosérie sedanu se vyznačovala velkým zavazadlovým prostorem (520 litrů). Kombi se dostalo na trh v roce 1967.

I když konstruktéři připravovali různé nástupnické Wartburgy, nakonec se tento model dožil úctyhodných 25 let, během nichž prodělal několik větších či menší modernizací. Tou poslední se stalo v roce 1998 nahrazení dvoutaktního agregátu čtyřtaktním čtyřválcem 1,3 z produkce Volkswagenu. To už ale bylo na záchranu zaostalé automobilky pozdě. Wartburgů 1,3 vzniklo přes 150 000 kusů a 10. dubna 1991 sjel z výrobní linky poslední kus.