Pětinásobný vítěz 24h Le Mans Derek Bell a jeho nejpamátnější okamžiky:

Zdroj: Youtube

Derek Bell, rodák z britského Pinneru v hrabství Middlesex, se narodil 31. října 1941 a platil podle portálu Porsche Classic Club Česká republika ve své době za jednoho z nejuniverzálnějších a nejoblíbenějších jezdců.

Povzbudil jej nevlastní otec a přišlo první vítězství

Vyrůstal na farmě poblíž přístavu Pagham, kde pomáhal s provozem hostince. Od mládí měl blízko k motorům a chtěl závodit. Před šedesáti lety, tedy v roce 1964, jej povzbudil jeho nevlastní otec Bernard Hender, když ho přesvědčil o tom, že když se chce stát závodníkem, tak musí mít nějaké lepší auto. Ideálním, že by byl Lotus Seven. Tehdy dvaadvacetiletý Derek dal na jeho slova, pořídil si Lotus a vydal se do světa vůně spáleného benzinu a rychlých kol.

Svůj vůbec první závod s Lotusem podle wikipedie absolvoval více než úspěšně v březnu téhož roku v Goodwoodu, protože jej jasně vyhrál.

V následujícím roce už startoval ve Formuli 3 a závodil s Lotusem 31. V roce 1966 přešel na Lotus 41 a zaznamenal s ním své první vítězství ve Formuli 3 a opět se tak stalo v Goodwoodu. V roce 1967 se radoval ze sedmi výher.

Ve Formuli 1 to nebyla žádná sláva

Britský závodník Derek Bell v roce 1970.Britský závodník Derek Bell v roce 1970.Zdroj: Wikimedia Commons, Raimund Kommer, CC BY-SA 3.0Logickým dalším krokem byl start ve Formuli 2, kam vstoupil na voze Brabham BT23 C nasazený týmem svého nevlastního otce Church Farm Racing a po několika slibných výkonech, které mimochodem zaujaly Enza Ferrariho, debutoval ve Formuli 1 za stáj Ferrari v Monze v roce 1968, kde dojel na osmém místě. Zvítězil John Surtees na Hondě. Bell startoval ve Formuli 1 i v roce 1969, kdy jezdil u McLarenu.

Bez větších úspěchů pak působil ve Formuli 1 do roku 1972, aby se do seriálu vrátil ještě v sezoně 1974 do stáje Surtees, kdy bylo jeho nejlepším výsledkem jedenácté místo v Grand Prix Německa. Poslední Velkou cenou, kterou Derek Bell jel, byl závod Grand Prix Kanady 22. září 1974 na okruhu Mosport.

Bellovo jméno se objevilo na startovní listině i dalších sérií. Například Tasman Series v 2.4 Dino a byl druhý na Lakeside za Amonem a Rindtem na Warwick Farm. V roce 1969 závodil s McLarenem M9A s pohonem všech kol v jeho jediném závodě na britské Grand Prix v Silverstone.

V Le Mans zaznamenal pětkrát triumf

Daleko výraznějších úspěchů Derek Bell dosáhl v závodech sportovních prototypů a vytrvalostních podnicích. Těch největších se dočkal při prestižním vytrvalostním závodě 24 hodin Le Mans.

Poprvé zde startoval v roce 1970 s parťákem Ronnie Petersonem s Ferrari 512S. Závod ale nedokončili, protože po 39. kole museli ze závodu odstoupit. Startoval i v následujících letech, když se nejvýše dostal na čtvrté místo s Mike Hailwoodem na Gulf GR7-Ford Cosworth. Zlom přišel v roce 1975.

Derek Bell sedlal společně s Jacky Ickxem vůz Mirage GR8-Ford Cosworth a dokázali jej dovézt vítězně do cíle, když odkroužili 336 kol. Další dvě vítězství Bell vybojoval opět s Ickxem, a to v letech 1981 a 1982. Nejdříve s Porsche 936 a pak s Porsche 956.

Porsche 962 posádky D. Bell - H. J. Stuck.Porsche 962 posádky D. Bell - H. J. Stuck.Zdroj: Wikimedia Commons, Calreyn88, CC BY-SA 4.0

Dvakrát pak triumfoval s Porsche 962, a to v letech 1986 a 1987, tentokrát se za volantem střídal s dvěma spolujezdci. Těmi byli Hans – Joachim Stuck a Al Holbert.

K pěti vítězství v Le Mans lze ještě Bellovi ještě přičíst k dobru dvě druhá místa (1983 a 1988) a dvě třetí místa v letech 1985 a 1995. Celkem se Bell představil při dvaceti šesti ročnících 24 hodin Le Mans.

Dlouholetým parťákem mu při čtyřiadvacetihodinovce býval někdejší pilot F1, Němec Hans – Joachim Stuck. Ten v rozhovoru pro web AUSringers.com řekl, že mezi jeho nejoblíbenější jezdce patřili Brit Derek Bell a Američan Boris Said.

Na čtyřidvacetihodinovkách se synem

Ve dvou případech se Derek Bell na 24 hodin Le Mans představil v jednom týmu se svým synem Justinem. Stalo se tak v roce 1992, kdy jeli spolu s Tiffem Needelem na Porsche 962. Po absolvování 284 kol si dojeli pro celkové 12. místo a 5. místo ve své třídě.

Derek Bell se svým synem Justinem a Andy Wallacem při dokorování za třetí místo při 24 hodin Le Mans v roce 1995.Derek Bell se svým synem Justinem a Andy Wallacem při dokorování za třetí místo při 24 hodin Le Mans v roce 1995.Zdroj: Wikimedia Commons, Martin Lee, CC BY-SA 2.0

V roce 1995 si závod zopakovali, a to spolu s Andy Wallacem, kdy tvořili smíšený tým Harrods Mach One Racing - David Price Racing. S McLarenem F1 GTR si dojeli pro třetí místo v celkové klasifikaci a pro druhou příčku ve třídě GT1. Vůbec poprvé se otec a syn Bellové spolu v jednom týmu představili při závodě 24 hodin Daytona v roce 1991.

Bell měl podle wikipedie ještě v roce 2008 závodit v 24hodinovém závodě Daytona se synem Justinem, ale vůz ze závodu předčasně vypadl a Derek se tak do závodu nedostal.


Nahrává se anketa ...

Dvakrát světovým šampionem sportovních vozů

Bell také vyhrál dvakrát titul mistra světa sportovních vozů v letech 1985 a 1986 a 24 hodin Daytona třikrát v letech 1986, 1987 a 1989. V roce 1973 vyhrál Silverstone RAC Tourist Trophy s vozem BMW 3.0CSL a s Haraldem Ertlem, parťákem za volantem.

V roce 1984 vyhrál Nürburgring 1 000 kilometrů se Stefanem Bellofem, když jeli s Porsche 956. Upozornil na sebe také čtvrtým místem v roce 1974 na Nürburgringu 1 000 km na Gulf GR7 s Jamesem Huntem na delším 22,8 kilometru dlouhém okruhu.

Formula 1: Drive to Survive
Zákulisí Formule 1: Vyšla nová řada Drive to Survive

Jeho první vítězství ve Spa na 1 000 kilometrů  přišlo v roce 1974, kdy závodil s Mirage M6 s Mikem Hailwoodem a vyhrál i v letech 1975 a 1984. S Henri Pescarolem v roce 1975, na dominantní Alfě Romeo Tipo 33 TT na staré 14kilometrové trati, a se Stefanem Bellofem v dominantním Porsche 956 z roku 1984 na kratším okruhu používaném Formulí 1. Je také jedním ze dvou jezdců, kteří vyhráli šestihodinovku ve Spa - Francorchamps 1 000 kilometrů na původním i současném okruhu. Druhým je Jacky Ickx.

Nejoblíbenějším autem Porsche 962

Za své nejoblíbenější závodní auto na portálu dailysportcar.com jednoznačně označil Porsche 962.

„Znamenalo pro mě hodně, protože jsem s ním dokázal vyhrál 37 závodů mistrovství světa a Ameriky, navíc spolu s několika úžasnými jezdci, jako Jacky Ickxem, Stefanem Bellofem a Hansem Joachimem Stuckem. Dvakrát jsme s Alem Holbertem s ním vyhráli Daytonu, pak Le Mans, pak Daytonu a znovu Le Mans. To si myslím, že se nikomu nepovedlo. Takže 962 je pro mě to nejlepší, s čím jsem mohl závodit,“ svěřil se.

S Jaguarem na Grand Prix Brna 1977

V červnu 1977, konkrétně 5. června, měli možnost motorističtí příznivci vidět Dereka Bella v akci při Grand Prix Brna, která byla zařazena jako pátý podnik do mistrovství Evropy cestovních vozů. Bell se zde představil za volantem Jaguaru XJ12 C, kde se střídal s Andy Rousem. Zatímco kvalifikace se jim parádně povedla, po dosaženém čase 3:34,59 minuty do závodu startovali z pole position, závod samotný pro posádku stáje British Leyland v Divizi 5 skončil neslavně. Musela odstoupit pro závadu na převodovce.

Druhá dvojice stáje Leyland John Fitzpatrick – Tim Schenken, si se svým Jaguarem XJ12C dojela pro 16. místo. Závod vyhrálo italské duo Facetti – Finotto na BMW 3.0 CSL z týmu Jolly Club UFO.

Podobně skončily pro britskou dvojici i další tři podniky (Zandvoort, Tourist Trophy a Zolder). Pouze na Nürburgringu Bell s Rousem vybojovali pro Leyland druhé místo.

Na startu byli také naši jezdci

Připomeňme ještě, že při Grand Prix Brna 1977 se představili také naši jezdci. Nejúspěšnější posádkou podle portálu touringcarracing.net byla dvojice Horsák – Bobek se Škodou 130 RS, která dojela na 13. místě. S dalšími škodovkami 130 pak jeli Fesárek – Pipek, Jirotka – Velkoborský a Zapadlo - Kvaizar, s Renaultem R12 Gordini dvojice Hák – Šmíd, s Fiatem 128 Coupé Ondrejík – Bervid. se škodovkami 110 R trojice Nedbálek – Šenkýř – Michl a dvojice ze Slovenska Molnár – Schätzel.

Horké chvilky při natáčení filmu

Bell se zúčastnil v roce 1970 natáčení filmu Le Mans se Stevem McQueenem v hlavní roli. Při jedné ze scén zažil i horké chvilky, protože Ferrari 512, které při natáčení řídil, začalo náhle hořet, když se dostal do pozice pro záběr. Z auta se mu naštěstí podařilo dostat ven těsně předtím, než ho zachvátily plameny a utrpěl jen lehké popáleniny. Přestože byl vůz těžce poškozen, byl později přestavěn a dodnes závodí na historických srazech.

V roce 2014 vyšla o jeho závodní kariéře kniha s názvem Derek Bell: My Racing Life. Autorem knihy je Henry Alan, publikaci o 272 stranách vydalo nakladatelství Race Point Pub. Dá se u nás pořídit za 869 korun.

Komentátor, patron a držitel Řádu britského impéria

Po skončení aktivní kariéry zájem o motorsport u Dereka Bella stále trvá. Věnoval se mimo jiné komentování závodů a zúčastňuje se srazů historických vozidel. Je patronem charitativních organizací Demence Support, Hope for Tomorrow, Mission Motorsport a Henry Surtees Foundation. Je také velvyslancem pro Fly Navy Heritage Trust.

Derek Bell právě přebírá čestné doživotní členství v Automobile Association.Derek Bell právě přebírá čestné doživotní členství v Automobile Association.Zdroj: Wikimedia Commons, Felix7black7, CC BY-SA 3.0

V současnosti je prezidentem nejstaršího závodu kočárků na světě - Pagham Pram Race, který začal už v roce 1946 a jede se každoročně v 11 hodin na Boxing Day. Bylo mu uděleno čestné doživotní členství v Automobile Association (AA) jako uznání jeho 50 let v motoristickém sportu. Obdržel z rukou Lorda Marche plaketu od Moving Motorshow během Goodwood Festival of Speed v roce 2014, za přítomnosti Chrise Jansena, generálního ředitele AA , a Edmunda Kinga, prezidenta AA.

O Porsche v Le Mans s Derekem Bellem, Hansem Stuckem, Jochenem Massem a Tiffem Needellem

Zdroj: Youtube

Bell byl hlavním maršálem v roce 2014 při Šestihodinovce v Silverstone, Dvanáctihodinovce v Sebringu v roce 2010 a v roce 2021 při 24 hodin Le Mans. V roce 1986 Derek Bell obdržel Řád britského impéria (MBE) za zásluhy o motorsport.

Kompletní přehled velice bohaté závodní kariéry Dereka Bella je možné vysledovat v přehledu na webu Racing Sport Cars.