Často překonávají hranice myslitelného a testují odvážně všechno, co pro ně špičkoví konstruktéři připraví. Vyznačují se neúnavným odhodláním, nekonečnou touhou po vítězství a mnohdy jsou inspirací pro miliony lidí. To jsou nejúspěšnější světoví závodníci, jak je vidí podle svých analýz web uznávaného časopisu Motor Sport Magazine.

close A. J. Foyt. info Zdroj: Wikimedia Commons, SarahStoerch, CC BY 4.0 zoom_in A. J. Foyt. 10. místo – A. J. Foyt (USA)

Miláček Ameriky. Narodil se jako Anthony Joseph Foyt Jr. 16. ledna 1935 v Houstonu, ve státě Texas. Soutěžil v mnoha disciplínách motoristického sportu.

Proslavil se především tím, že se stal prvním čtyřnásobným vítězem závodu Indianapolis 500. Je také držitelem nejvíce titulů amerického národního šampiona v historii, kterých získal sedm.

Jednou A. J. Foyt, a to v roce 1967 vyhrál 24 hodin Le Mans, dvakrát (1983 a 1984) 24 hodin Daytona a jednou 12 hodin Sebring (1985). Ve třech závodech se v letech 1958 až 1960 představil ve Formuli 1. Jeho závodní kariéra trvala neuvěřitelných 36 let, při níž absolvoval 369 závodů.

close A. J. Foyt při závodě v roce 1984. info Zdroj: Wikimedia Commons, Ted Van Pelt, CC BY 2.0 zoom_in A. J. Foyt při závodě v roce 1984.

„Mám falešná kolena, falešné kyčle, popáleniny, jizvy po celém těle. Myslím, že jsem za svou dlouhou kariéru zaplatil dostatečně velkou cenu, protože jsem vždy chtěl vyhrávat," řekl pro Motor Sport Magazine.

close Jackie Stewart v roce 2014 v Silverstone. info Zdroj: Wikimedia Commons, David Merrett, CC BY 2.0 zoom_in Jackie Stewart v roce 2014 v Silverstone. 9. místo – Jackie Stewart (Skotsko)

Druhý jezdec v pořadí, kterému se za jeho kariéry přezdívalo Létající Skot. Trojnásobný mistr světa Formule 1 z let 1969, 1971 a 1973. Celkem Jackie Stewart za dobu své kariéry, která byla hlavně spjata s týmem Tyrrell, v letech 1965 – 1973 ve Formuli 1 odjel 99 velkých cen. Nedávno oslavil 85. narozeniny.

Stewart podle internetové encyklopedie Wikipedia držel rekord v počtu vítězství pilota F1 v počtu 27 po dobu 14 let, dokud Alain Prost nevyhrál Velkou cenu Portugalska v roce 1987, a rekord v počtu vítězství britského pilota F1 po dobu 19 let, dokud Nigel Mansell nevyhrál Velkou cenu Británie v roce 1992.

Do roku 2015 byl Stewart jediným britským jezdcem, který vyhrál tři šampionáty. Tento rekord překonal Lewis Hamilton, když se stal sedminásobným mistrem světa.

close Tyrrel Ford 003 Jackie Stewarta. info Zdroj: Wikimedia Commons, Caulfieldh, CC BY-SA 3.0 zoom_in Tyrrel Ford 003 Jackie Stewarta.

Když v březnu 2017 zemřel John Surtees, stal se Stewart posledním žijícím mistrem světa F1 z 60. let. Stal se také nejstarším žijícím vítězem F1 poté, co v roce 2022 zemřel šestinásobný vítěz závodu Tony Brooks, který závodil v 50. letech. V roce 1972 obdržel od britské královny Alžběty II. řád Britského Impéria – OBE.

close Alain Prost v roce 2012. info Zdroj: Wikimedia Commons, Thesupermat, CC BY-SA 3.0 zoom_in Alain Prost v roce 2012. 8. místo – Alain Prost (Francie)

Čtyřnásobný mistr světa Formule 1 se narodil jako Alain Marie Pascal Prost 24. února 1955 v Lorette a v letech 1980 až 1993 startoval v celkem 202 závodech Grand Prix. Svoji závodnickou kariéru v F1 zahájil v týmu McLaren. S tímto týmem také získal své tři tituly světového šampióna. Na konci 80. a začátkem 90. let sváděl Alain Prost velmi tvrdé souboje se svým největším rivalem Ayrtonem Sennou. Jezdil i za Renault, Ferrari a Williams.

„Někdy jsem se sám sebe ptal, jak si mě budou pamatovat. Zní to jako vtip, ale řekl bych, že jsem zůstal naprosto nedoceněný. Vím to. Nevím proč, ale svým způsobem to byla moje značka," řekl novinářům před nedávnem.

„Vypadá to, že to tak zůstane navždy, je to součást historie. Měl jsem za týmové kolegy pět mistrů světa, takže je to trochu škoda. Ale je to tak, jak to je,“ dodal.

close Alain Prost v McLarenu MP4-2B v roce 1985. info Zdroj: Wikimedia Commons, Lothar Spurzem, CC BY-SA 2.0 zoom_in Alain Prost v McLarenu MP4-2B v roce 1985.

V letech 1997 až 2001 vedl svou vlastní stáj Prost Grand Prix. Později opět závodil, když pravidelně startoval ve francouzské sérii závodů na ledě Trophée Andros.

close Michael Schumacher. info Zdroj: Wikimedia Commons, Andy Whittlederivative, CC BY 4.0 zoom_in Michael Schumacher. 7. místo – Michael Schumacher (Německo)

Sedminásobný mistr světa Formule 1 Michael Schumacher a statisticky nejúspěšnější závodník v historii tohoto sportu se narodil 3. ledna 1969 v Hürth - Hermühlheimu. Drží mnoho rekordů v F1. Získal například společně s Lewisem Hamiltonem nejvíce mistrovských titulů. V sezoně 2002 se stal jediným jezdcem v historii, který se umístil ve všech závodech sezony na stupních vítězů. Na svém kontě má 308 startů v Grand Prix. Jeho kariéra je hlavně spojena s Ferrari, ale jezdil i za Jordan, Benetton a Mercedes.

close Michael Schumacher ve Ferrari v roce 2004. info Zdroj: Wikimedia Commons, Rick Dikeman, CC BY-SA 3.0 zoom_in Michael Schumacher ve Ferrari v roce 2004.

Při lyžování v Alpách utrpěl 29. prosince 2013 vážný úraz hlavy, přestože měl ochrannou helmu. Jaký je jeho současný zdravotní stav není veřejnosti známo. Rodina mu dopřává maximální soukromí.

close Stirling Moss v Goodwoodu v roce 2011. info Zdroj: Wikimedia Commons, ian mcwilliams, CC BY 2.0 zoom_in Stirling Moss v Goodwoodu v roce 2011. 6. místo – Stirling Moss (Velká Británie)

Bývalý britský závodník je často nazývaný největším pilotem F1, který se nikdy nestal světovým šampionem. Narodil se jako Stirling Craufurd Moss 17. září 1929. Závodil v letech 1948 – 1962, vyhrál 194 z 497 závodů, ve kterých startoval, z toho bylo 16 Velkých cen Formule 1. Portál Wikipedia uvádí, že v roce 1955 zvítězil ve slavném italském závodě Mille Miglia. Na téměř 1 600 kilometrů dlouhé trati dosáhl průměrné rychlosti 160 kilometrů v hodině.

Získal ocenění Segrave Trophy v letech 1957 a 2005, které se uděluje britskému státnímu příslušníkovi, který prokáže vynikající dovednosti, odvahu a iniciativu na zemi, ve vodě a ve vzduchu. Dále titul Sportovní osobnost roku BBC (1961) a Rytíř bakalář - Knight Bachelor - důstojník Řádu britského impéria (OBE), které se uděluje muži, který byl panovníkem pasován do rytířského stavu, ale nebyl uveden jako člen některého z organizovaných rytířských řádů, a je součástí britského systému vyznamenání. Byl uveden do Síně slávy mezinárodního motoristického sportu – International Motorsport Hall of Fame.

close Stirling Moss u vozu Vanwall VW5 v roce 1957. info Zdroj: Wikimedia Commons, Terry Whalebone, CC BY 2.0 zoom_in Stirling Moss u vozu Vanwall VW5 v roce 1957.

Stirling Moss zemřel 12. dubna 2020, ve svém domě v Mayfair v Londýně, ve věku 90 let, a to po dlouhé nemoci.

close Tazio Nuvolari. info Zdroj: Wikimedia Commons, neznámý autor, volné dílo zoom_in Tazio Nuvolari. 5. místo – Tazio Nuvolari (Itálie)

Narodil se jako Tazio Giorgio Nuvolari 16. listopadu 1892 v Castel d'Ario. Byl motocyklovým a později automobilovým závodníkem, považovaným spolu s Chironem a Caracciolou za nejlepšího jezdce meziválečného automobilového sportu. Někteří odborníci, například Miloš Skořepa v knize Mistři volantu (Nakladatelství Olympia, 1969), jej dokonce považují za nejlepšího automobilového závodníka všech dob.

Automobilový konstruktér Ferdinand Porsche jej nazval největším jezdcem minulosti, současnosti a budoucnosti. Jedinou velkou cenou, kterou nikdy nevyhrál, byla Velká cena Československa.

Zúčastnil se 130 závodů, z nichž 64 vyhrál a 17krát byl druhý. Zemřel doma 11. srpna 1953 ve věku 60 let po druhé mrtvici. Na jeho poslední cestě jej vyprovázelo celé město, v němž se ten den zastavil život. Jeho pohřbu se zúčastnilo 55 000 lidí. Rakev, umístěnou na automobilovém podvozku, tlačili Alberto Ascari, Luigi Villoresi a Juan Manuel Fangio. Podle jeho přání byl pohřben s oblečením, které vždy z pověrčivosti nosil (žlutý svetr s monogramem, modré kalhoty a hnědá kožená vesta) a vedle oblíbeného volantu.

close Tazio Nuvolari (s brýlemi) u Alfy Romeo v roce 1929. info Zdroj: Wikimedia Commons, neznámý autor, volné dílo zoom_in Tazio Nuvolari (s brýlemi) u Alfy Romeo v roce 1929.

Byl vynálezcem a průkopníkem takzvaného „four-wheel drift“, tedy kontrolovaného smyku všech čtyř kol. Nuvolariho heslem bylo: Zvítězit nebo padnout!

close Juan Manuel Fangio. info Zdroj: Wikimedia Commons, neznámý autor, volné dílo zoom_in Juan Manuel Fangio. 4. místo – Juan Manuel Fangio (Argentina)

Pětinásobný mistr světa Formule 1 Juan Manuel Fangio se narodil 24. června 1911 v Balcarce, provincie Buenos Aires. Je považován za jednoho z nejúspěšnějších a nejlepších závodníků v historii závodů Grand Prix. Z 51 velkých cen jich vyhrál 24. Tento úspěch je dodnes bezkonkurenční. Ze svých pěti titulů světového šampióna dokázal čtyři získat v řadě za sebou. V F1 byl aktivní v letech 1950 – 1951 a 1953 – 1958. Jezdil za Alfu Romeo, Maserati. Mercedes a Ferrari. Juan Manuel Fangio zemřel 17. července 1995 v Buenos Aires.

Fangio se nikdy neoženil, ale dlouho žil s partnerkou Andreou Berruetovou. Rozešli se v roce 1960. Její syn tvrdil, že je Fangiovým potomkem a v roce 2013 se potvrzení podle médií domáhal  u soudu.

close Juan Manuel Fangio při závodě v Modeně 1950. info Zdroj: Wikimedia Commons, neznámý autor, volné dílo zoom_in Juan Manuel Fangio při závodě v Modeně 1950.

Genetickým testem DNA po exhumaci ostatků v roce 2015 bylo podle webu F1i.com prokázáno, že Oscar Cacho Espinosa (nar. 1938) je skutečně Fangiovým synem. O rok později byl za Fangiova syna uznán také Rubén Vázquez (nar. 1942) ze vztahu, který měl ve čtyřicátých letech s Catalinou Basili.

close Ayrton Senna. info Zdroj: Wikimedia Commons, Instituo Ayrton Senna, CC BY 2.0 zoom_in Ayrton Senna. 3. místo – Ayrton Senna (Brazílie)

Trojnásobný mistr světa F1 se narodil 21. března 1960 v Sao Paulo jako Ayrton Senna da Silva. V letech 1984 až 1994 hájil barvy stájí Toleman, Lotus, McLaren a Williams. Mistrem světa Formule 1 se stal v letech 1988, 1990 a 1991.

Ayrton Senna zahynul během GP San Marina na okruhu v Imole 1. května 1994, kdy jeho monopost vyjel v zatáčce Tamburello z trati a při následném nárazu do betonové zdi podél trati Ayrton Senna zemřel. Při nárazu vozu do zdi mu způsobil ostrý předmět, pravděpodobně rameno závěsu předního kola, proražení v oblasti hledí přilby a došlol tak ke smrtelnému zranění hlavy. Nebýt toho, Senna by pravděpodobně z místa nehody odešel po svých.

close Ayrton Senna v McLarenu v roce 1988. info Zdroj: Wikimedia Commons, Instituto Ayrton Senna, Karpouzi, CC BY 2.0 zoom_in Ayrton Senna v McLarenu v roce 1988.

Je považován za jednoho z nejlepších pilotů všech dob. Mezi jezdci dokonce anketu o nejlepšího jezdce všech dob vyhrál. Za šest měsíců po tragické nehodě 20. listopadu 1994, byl rodinou, za předsednictví sestry Viviane, založen Instituto Ayrton Senna, což je charitativní organizace s úmyslem pomoci v kontaktu s lidským vývojem dětí a mládeže v celé Brazílii, ve spolupráci s jinými spolky. Organizaci podporují i významné osobnosti světa Formule 1

close Lewis Hamilton. info Zdroj: Wikimedia Commons, Governo de Estado de Sao Paulo, CC BY 2.0 zoom_in Lewis Hamilton. 2. místo – Lewis Hamilton (Velká Británie)

Lewis Carl Davidson Hamilton je rodákem ze Stevenage v hrabství Hertfordshire. Titul mistra světa F1 vybojoval sedmkrát, a to v letech 2008, 2014, 2015, 2017, 2018, 2019 a 2020. Od roku 2013 jezdí za stáj  Mercedes F1 Team. V příštím roce se počítá s jeho přestupem k Ferrari.

Lewis Hamilton je držitelem celé řady rekordů. Je například prvním Britem, který obhájil mistrovský titul. Alespoň jedno kolo vedl v 18 závodech po sobě. Byl nejmladší jezdcem, který vedl šampionát. Je prvním jezdcem, který ve své první sezoně vyhrál z pole position. Má na svém kontě nejvíce pole positions – 104. Předchozí rekord držel Michael Schumacher, a to 68. Je Britem s nejvíce mistrovskými tituly – 7 a další.

close Lewis Hamilton v McLarenu v roce 2007. info Zdroj: Wikimedia Commons, Tom!!, CC BY 2.0 zoom_in Lewis Hamilton v McLarenu v roce 2007.

V roce 2021 byl tehdejším princem Charlesem pasován na rytíře a obdržel Řád britského impéria (MBE). Za rok 2019 se stal Sportovcem roku v rámci Světové sportovní ceny Laureus. Cenu sdílel s fotbalistou Lionelem Messim.


Nahrává se anketa ...

close Létající Skot Jim Clark v roce 1965. info Zdroj: Wikimedia Commons, neznámý fotograf, Anefo, CC0 zoom_in Létající Skot Jim Clark v roce 1965. 1. místo – Jim Clark (Skotsko)

Prvním Létajícím Skotem byl Jim Clark. Narodil se 4. března 1936 v Kilmany, hrabství Fife, ve Skotsku. Stal se dvakrát mistrem světa, a to v letech 1963 a 1965. Vyhrál také 500 mil Indianapolis v roce. Byl nejlepším jezdcem své generace a jak laickou, tak odbornou veřejností bývá vedle Ayrtona Senny a Michaela Schumachera řazen mezi největší velikány Formule 1. Během své poměrně krátké, ale úspěšné kariéry vytvořil řadu rekordů, z nichž některé dodnes nebyly překonány.

Jim Clark zahynul při havárii 7. dubna 1968 na závodním okruhu Hockenheimring. Stalo v silně obsazeném závodě Formule 2. V pátém kole prvního závodu Clark zřejmě v důsledku defektu pneumatiky havaroval a narazil do stromu. Při nehodě utrpěl závažné zranění hlavy a krční páteře, kterým podlehl ještě před příjezdem do nemocnice. Clarkova smrt svět F1 zdrtila. Přátelský a skromný Jim měl mezi piloty spoustu přátel.

Výjimečná osobnost Jima Clarka se dočkala v dalších letech mnoha poct. Když v 80. letech dominovaly závodům Grand Prix turbomotory, byl pro vozy s atmosférickými motory vytvořen zvláštní bodovací systém, a trofej nesla jeho jméno. Jeho jméno nese několik skotských soutěží a také rallye závod pamatující na Jimovy počátky závodění.

Jim Clark vytvořil během své úspěšné kariéry řadu rekordů. Startoval v celkem 72 velkých cenách, z nichž 25 vyhrál. Bylo to více, než kolik zaznamenal legendární Juan Manuel Fangio (který jich ale dosáhl při menším počtu startů) a tento rekord vydržel až do roku 1973, kdy jej přepsal Jackie Stewart, jenž zvítězil v celkem 27 závodech.

Mnohem déle vydržel další Jimův rekord – 33 pole position (první pozice na startu), kterou pokořil až Ayrton Senna během své rekordní sezony 1988. Clark dodnes zůstává na celkovém pátém místě co do celkového počtu pole position ve Formuli 1.

close Jim Clark v plné jízdě v roce 1967. info Zdroj: Wikimedia Commons, Rtsanderson, CC BY-SA 3.0 zoom_in Jim Clark v plné jízdě v roce 1967.

Stále platným rekordem je počet takzvaných Grand slamů – pole position, vedení od startu až do cíle, vítězství a zajetí nejrychlejšího kola. Clark jich během kariéry získal 8 a tento primát mu nesebral ani Michael Schumacher během svých nejlepších sezon. Rekord pěti vítězství v řadě, který Jim ustanovil v roce 1965, překonal Schumacher až v sezoně 2004.

Clark je dodnes jediným jezdcem, který se stal v jednom roce mistrem světa F1 a také vyhrál 500 mil Indianapolis a tento rekord už zřejmě nebude překonán.

Medailonek Jima Clarka:

| Video: Youtube

V roce 1965 Clark ustavil další platný rekord – nejvyšší procentuální počet kol na první pozici – 71,47%. V obou svých mistrovských sezonách navíc dosáhl maximálního počtu bodů (míněno v závodech, které dokončil) – o tento primát se dělí s Albertem Ascarim. Pro úplnost je třeba dodat, že do tehdejšího šampionátu se nezapočítávaly všechny výsledky.

close Fotosoutěž Dovolená s autem 2024. info Zdroj: Deník zoom_in Fotosoutěž Dovolená s autem 2024.