Volkswagen Multivan se v generaci, která nese interní označení T7 Multivan, už stává opravdu plnohodnotným osobním autem. K tomuto výroku mne vedou nejen technické informace o tomto voze, ale i osobní zkušenost z německých silnic. Při mezinárodní novinářské prezentaci jsem s celkem třemi verzemi mohl v okolí německého Frankfurtu ujet necelé dvě stovky kilometrů.

Na auto se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

Zatímco dříve byl Multivan jen přepracovanou střední dodávku Transporter (byť důkladně a velmi dobře přepracovanou), nyní už se plně začlenil do sféry velkých rodinných aut. Zejména proto, že konstruktéři využili koncernovou podvozkou platformu MQB, kterou má třeba také Passat a mnoho dalších vozů značky s logem VW i jinými.

To pak přineslo možnosti, které dosud bývaly Multivanu odepřeny. Především souvisejí s palubní elektronikou. Také to usnadnilo vývoj verze s pohonem plug-in hybrid, kterou samozřejmě také divize Volkswagen Užitkové vozy potřebuje mít v nabídce v souvislosti s potřebou snižovat flotilové emise nabízených modelů.

Již v dřívějších článcích jsme informovali o mnoha prvenstvích, které nová generace přináší. Například se řidič již nikdy nebude muset zabývat řazením. Sériově se dodává automatické ústrojí DSG, jehož volič je navíc přímo na palubní desce. To proto, aby byl mezi dvojicí předních sedaček zachován průchod za zadnějších partií auta.

Tam lze dalších pět sedadel, která jsou všechna samostatná, rozmístit téměr libovolně. Dají se velmi stadno posouvat ve trojici podélných kolejí a lze je také velmi snadno vyjímat. Ověřil jsem si to na vlastní záda, která tuto činnost přestála bez úhohy. Když jsou sedačky venku z vozu, lze využit absolutně rovnou vnitřní plochu třeba k převozu nákladů. Jen již nosnost (právě kvůli použité "osobákové" platformě nebude tak vysoká jako dříve. V závislosti na zvolené verzi je to od 410 do 840 kilogramů. Vnitřní objem může v prodloužené verzi (zadní převis u ní je o 20 centimetrů delší) přesáhnout hranici 4000 litrů.

Diesel přijde později

Prostor se nemění ani ve verzi s dvojicí pohonných agregátů a vysokonapěťovou baterií. Ta je totiž uložena pod podlahou mezi nápravami. Právě tuto verzi jsem zkoušel jako první. Má několik předností - jednak ze zatím vyráběných variant disponuje nejvyšším výkonem 218 koňských sil a jednak lze bez emisí, a tudíž levně ujet v elektrickém módu téměř padesát kilometrů. Zda je to reálná hodnota jsem tentokrát zjistit nemohl, neboť jsem na startu testovací trasy nedostal vůz s plně nabitou baterií. Rozhodl jsem se tedy ověřit spotřebu v hybridním módu. Po více než sedmdesáti kilometrech v cíli pak svítil na displeji palubního počítače údaj 4,1 litru, což je samozřejmě příjemná hodnota. Baterie se na této cestě z původních 80 vybila na 10 procent kapacity.

Dynamika autu rozhodně nechybí, jen při větším sešlápnutí akceleračního pedálu, když se dá práce také čtyřválcová zážehová čtrnáctistovka, pronikne do interiéru trošku větší hluk. Poměrně dlouho jsem si také zvykal na citlivost brzdového pedálu. Ten je samozřejmě nastaven tak, aby v co možná nejvyšší míře zařižoval brzdění s využitím rekuperace. V řadě jiných plug-in hybridních vozů je to ale vyřešeno lépe. Pouze v této verzi jsem také registroval hluk od přední nápravy při přejížděn příčných nerovností.

Vzápětí jsem přesedl do naopak nejméně výkonné verze. Ta má pod kapotou čtyřválcovou přeplňovanou čtrnáctistovku. Její výkon činí 136 koní. V poměrně členitém terénu jsem si ověřil, že bude vyhovovat především klidnějším řidičům, kteří navíc nepotřebují vozit těžké náklady. Brzdou provozu nebudete ani tak, avšak musíte počítat poměrně citelným navýšením spotřeby, pokud se rozhodnete spěchat. Běžná dlouhodobá spotřeba by se však mohla držet kolem 7-8 litrů.

Lidem s velkými rodinami a těm, kteří cestují s velkým množstvím zavazadel, koly či jinou sportovní výbavou, bych rozhodně doporučil agregát 2,0 TSI. Naladěný je na výkon 204 koní, akceleruje z nuly na stovku jen za 9,4 sekundy a přitom má normovanou spotřebu v režimu NEDC 7,7 litru. Ta přitom, jak jsem si ověřil za volantem, není příliš vzdálená od hodnot dosažitelných v reálném životě. Na testovací trase s výrazným převýšením jsem s autem obsazeným řidičem a spolujezdcem zaznamenal 8,1 litru, což není vůbec špatná hodnota. Ještě úspornější bude nepochybně dvoulitrový turbodiesel s výkonem 150 koní, který přijde na trh s mírným zpožděním.

Právě exemplář s dvolitrovým zážehovým turbomotorem se svými jízdními vlastnosti nejvíce podobal větším kvalitním SUV. Auto, přestože mělo prodlouženou karosérii, nemělo problém řádně zatočit, náklony v zatáčkách byly velmi přijatelné a tlumení nerovností přirozeně plavné.

Výbava ničím zeaostává

V autě se sedí vysoko, řidič má tedy solidní přehled o dění před ním. Jen rozdělený sloupek čelního skla trochu znesnadňuje výhled šikmo vpřed.

Ovládání komfortních funkcí nového Multivanu nebude nijak složité pro ty, kteří si již vyzkoušeli řízení poslední generace Golfu, případně podobných koncernových aut. Tedy musíte myslet na to, že teplota klimatizace se nastavuje například pohybem prstu po liště pod centrálním multimediálním displejem. Klasických ovládacích tlačítek je málo. Čtyři umožňují rychlý vstup do nabídky menu, další můžou (pokud máte elektrické ovládání dveří) otevírat nebo zavírat boční posuvné dveře. Ty jsou samozřejmě standardně na obou stranách vozu. Za příplatek je lze také ovládat bez dotyku. Stačí udělat pohyb chodidlem pod prahem. Stejně pak také funguje vzhůru výklopné víko zavazadlového prostoru.

Testované vrcholné verze disponovaly samozřejmě také head-up displejem nebo kamerovým systém pro sledování kompletního okolí vozu. Díky integrované SIM kartě budou doživotně zdarma k dispozici služby We Connect. Mezi ně patří také propojení se servisem a informace o stavu vozu (včetně jeho polohy) zobrazující se v příslušné mobilní aplikaci. Na první tři roky bude zdarma k dispozici také dálkové odemykání a zamykání auta, spouštění nezávislého topení, online aktualizace map a online dopravní informace. Ještě více funkcí je k dispozici pro vůz s pluh-in hybridem. U něho půjde dálkově spouštět třeba klimatizaci nebo ovládat nabíjení.

Mutlivan si zachoval tradiční velkorysé prostory pro uložení cestovních potřeb a nezbytných drobností. Kapsy ve dveřích jsou ve dvou úrovních, před spolujezdcem jsou dvě přihrádky a další je na vrchu palubní desky. Tedy v případě, že jste si nepřiplatili za prémiovou audiosoustavu Harman&Kardon. V takovém případě je místo ní jeden z reproduktorů. Velmi promyšlený je nový typ stolečku, který se do plné výšky vysune po stisku jediného tlačítka. Z něj se pak na dvě strany vyklápějí desky tvořící stoleček. Stolek je možné opět posouvat po celé délce vozu.

Zejména děti budou určitě nadšené z obrovského střešního okna, které se nalézá za předními sedačkami. I nad nimi je ovšem prosklená střecha. Obě části jsou rozdělené příčníkem.

Nový Multivan jen možné si vyšperkovat třeba dvoubarevným lakováním karosérie. Líbila se mi oranžovo-stříbrná kombinace, stejně jako červeno-černá. Lakování modrou a bílu, přičemž světlejší barva je nanesena na spodní část karosérie, však působila poněkud rozpačitě.

Multivan již má stanovenou základní českou cenu, která je s motorem 1,5 TSI 1 202 103 Kč. Ceník dalších verzí bude zveřejněn v průběhu listopadu.