Porotci tradiční soutěže Car of the Year (Evropské auto roku) letos poprvé vyhlásili vítězem produkt americké značky Jeep. Na tuto poctu dříve nedosáhl žádný klasický z modelů této automobilky, tedy Wrangler nebo třeba Cherokee, ale až první model, který se prodává rovněž jako čistý elektromobil. Avenger je historicky nejmenším typem v portfoliu značky, který navíc nevyužívá americkou, nýbrž takřka výhradně evropskou techniku.

Nejprve se na trh dostala elektrická verze. Právě tu jsem podrobil klasickému týdennímu testu. Nyní je ale možné objednávat také variantu poháněnou pouze tříválcovým zážehovým turbomotorem.

Přinášíme podrobnou komentovanou fotogalerii testovaného elektrického Avengeru.

Aby bylo hned na začátku jasné – žádná velká terénní dobrodružství s Avengerem neplánujte. Vždy jde totiž o auto s pohonem předních kol. Třeba údaj o maximální výšce vody, kterou můžete probrodit, je na poměry této značky velmi skromný - jen 23 centimetrů.

Na druhou stranu, podvozek se nachází ve výšce 20 centimetrů, což je o dost více, než kolik tento údaj činí u většiny současných klasických SUV, která třeba i mají pohon 4x4.

Jenže, právě to je současně důvod k jedné mé výhradě k tomuto vozu. Vzhledem k tomu, že jde o malé auto (délka činí pouze 408 centimetrů) a tomu odpovídá poměrně malá šířka i rozchod, je auto na vysokých nohách za určitých podmínek tak trošku rozkolísané. Například při výraznějším brzdění se takzvaně potápí příď a na hodně hrbolaté okresce cítí posádka také příčné pohyby karosérie.

Videorecenzi slovenského kolegy můžete vidět zde:

| Video: Youtube

Většina lidí bude rozhodně z auta nadšena kvůli jeho designu. Působí současně chlapácky i roztomile. Zejména v barevné kombinaci, kterou měl testovaný exemplář – tedy žlutá barva s černou střechou, působil na oči kolemjdoucích či kolemjedoucích jako magnet.

Příď, byť je sedm obdélníků pod kapotou vyplněno plastem, dává jasně najevo, ke které značce tento model náleží. Stejně tak hranatý boční profil karosérie. A na válečnou historii Jeepu upomíná drobný plechový štítek ve spodní části nárazníku. Jsou na něm otvory pro kulatá světla a typických sedm podlouhlých štěrbin.

Překvapivě praktický

Vnitřek je rovněž interesantní. Byť jde vlastně o prosté uspořádání. Jenže dojem originality vyvolává jakýsi válec procházející vodorovně napříč palubní deskou. Je ale lakovaný v barvě karosérie a jsou v něm ve správné výšce zabudované výdechy klimatizovaného vzduchu.

Potěší tradiční přístrojový štít v takzvané kapličce, fyzické spínače klimatizační soustavy i obří odkládací box ve středové konzole.

Jenže, tady je další háček. Box kryje skládací roleta, která se překlápí směrem dopředu. Pokud chcete otvor do boxu odkrýt zcela, současně si zakryjete další sadu tlačítek, které jsou tentokrát určené pro ovládání převodovky. A hned ještě jedna výhrada: Když chcete třeba při parkovacích manévrech u chodníku přepnout z „déčka“ pro jízdu dopředu na couvací „erko“ je třeba stisknout knoflík důrazně a ještě na něm chvilku setrvat. Jinak se může stát, že zůstane zařazen předcházející mód a můžete snadno drcnout do auta před nebo za vámi.

To samozřejmě řidiče, který ještě na auto není zvyklý, může nemile překvapit. Nezvyklý je pak třeba také tón doprovázející spuštění směrovek. Klasické „tikání“ je ještě doprovozeno dalšími tóny, což dohromady vytváří zvláštní a docela zajímavý akord. Auto také nevaruje při nezapnutém bezpečnostním pásu nějakým otravným pípáním, ale dalším originálním zvukem.

Kromě dostatku odkládacích prostor potěší i další věci, které jsou důležité při každodenním soužití s vozem. Vstup do důležitých menu ovládaných na centrálním displeji usnadňují čtyři knoflíky umístěné hned pod ním a třeba místa vzadu je dost i pro nadprůměrně velkou dvojici lidí. Kufr také není jen symbolický. Jeho podlahu je možné umístit do dvou výškových úrovní, takže v případě té horní vznikne dole prostor pro kabely i další drobnosti. Ještě níže je schránka pro lepící sadu.

Plusy:
+ Design
+ Dobře promyšlený interiér
+ Solidní dojezd na jedno nabití
Mínusy:
- Kolébání na nerovném povrchu
- Pohon pouze předních kol
- Vyšší cena

Jeep Avenger je auto určené hlavně do města a příměstských oblastí. Využitelná kapacita baterie umožňuje podle výrobce dojet na jedno nabití téměř čtyři stovky kilometrů. V praxi, jak jsem se o tom přesvědčil za panujících letních teplot, je při normálním stylu jízdy reálný akční rádius kolem 350 kilometrů. Nesmíte ale vjet na dálnici. Tam totiž z baterie s kapacitou 51 kWh každých sto kilometrů ubývá 22 kWh. Tudíž dojezd je pak o více než sto kilometrů menší. Naopak ve městě, kde palubní počítač ukázal spotřebu jen 13 kWh, se na „plnou baterii“ dá ujet těch deklarovaných čtyři sta kilometrů.

Auto lze docela rychle dobíjet – výkonem 100 kW to u rychlodobíjecícho stojanu trvá z kapacity 20 na 80 procent necelou půlhodinku, z instalovaného domácího wallboxu to do plna zvládnete za pět a půl hodiny. Jen u klasické zásuvky musíte prostát celý den a ještě skoro tři další hodiny.

Při jízdě potěší dobré utlumení valivého hluku kol i svištícího vzduchu při dálničních jízdách. Rekuperační brzdění nelze zcela vypnout a umožnit tak vozu plachtění. Kromě základní úrovně lze ještě zesílit zapnutím režimu B na voliči převodovky.

Byť nelze pominout řadu kladů tohoto vozu, stejně si myslím, že minimálně v našich končinách dá většina zájemců o tento vůz před elektrickou variantou přednost té spalovací, Už proto, že elektrický Avenger stojí přesně o polovinu více než ten spalovací.

Základní technická data:

  • Karosérie: pětimístné pětidveřové SUV
  • Motory/Spotřeba: elektromotor – 156 koní- 15,9 kWh/100 km
  • Převodovka: automatická
  • Vnější rozměry: 4 084/1 776/1 528 mm
  • Rozvor: 2562 mm
  • Zavazadlový prostor: 355/1250l
  • Max. rychlost: 150 km/hod
  • Zrychlení: 9,0 s
  • Ceny: od 899 900 Kč